- forma politického zřízení umožňující účast občanů na správě a řízení státu
- menšina je podřízena většině, ale většina má mít respekt k menšině
- uznává občanské svobody a občanská práva
- umožňuje politický pluralismus (svobodná soutěž politických subjektů)
- zakotvuje principy právního státu
Další principy demokracie
- princip suverenity lidu (lid zdrojem státní moci)
- princip dělby státní moci (zákonodárná, výkonná, soudní)
- nezávislost soudní moci
- fungování občanské společnosti
- svoboda tisku a projevu (neporušuje – li se zákon)
- decentralizace státní správy a samosprávy
Formy demokracie
- přímá a nepřímá (zastupitelská)
- přímá – založena na přímé účasti občanů na rozhodování ve věcech veřejných
- forma v antickém Řecku – ostrakismus
- prostředky:
- referendum – hlasování o závažné politické otázce
- plebiscit – má konzultativní (poradní) roli, většinou o územní otázce
- iniciativa – občané pomocí petice navrhují zákony či vyhlášení referenda
- odvolání – možnost odvolat z funkce volené politiky či úředníky pomocí petice
Přímá demokracie v ČR
- jen některé prvky
- prováděcí zákon o celostátním referendu zatím nebyl přijat, i když ho ústava připouští
- jediné referendum bylo o přistoupení k EU v 06/2003 (účastnilo se ho 55,21% oprávněných občanů, pro bylo 77,33%)
Nepřímá demokracie
- zastupitelská – rozhodování je zprostředkované zvolenými zástupci – poslanci, senátory či zastupiteli
- hlavní prostředek – volby
- znaky:
- pluralita politických subjektů – reprezentantů
- dočasnost (jistota, že za několik let budou další volby)
- kontrola – parlament kontroluje výkonnou moc
- interpelace – právo vznášet dotaz na člena vlády a požadovat po něm vysvětlení
- možnost vyslovit vládě nedůvěru (pro vyslovení nedůvěry je třeba min. 101 hlasů) (pro vyslovení důvěry stačí nadpoloviční většina hlasů z přítomných senátorů)
Dělení podle formy rozhodování
- většinová (majoritní) demokracie – prosazení většinového rozhodnutí lidu
- pluralitní (konsensuální) demokracie – politické rozhodování je výsledkem sporu a dohody zúčastněných skupin či jednotlivců
- konsociační demokracie – je rozhodování uskutečňováno skrze dohodu úzkých a uzavřených zájmových skupin (elit, vhodné pro mnohoetnické státy)
- korporativní demokracie – profesní skupiny zaměstnanců jsou základem pro rozhodování se společnosti, vytvářejí parlament, z něhož je složena vláda odborníků