- pramenem je Občanský zákoník
- odvětví soukromého práva
- upravuje vzájemné vztahy mezi občany navzájem, mezi fyzickými osobami a právnickými osobami a mezi nimi a státem
- stanovuje pravidla vlastnických poměrů, ze závazku a na ochrany osobnosti
Archiv pro rubriku: Právo
Správní právo
= soubor norem, které upravují vztahy při realizaci výkonu moci ve státě při tzv. veřejné správě
- členění:
- a) správní právo organizační (organizace veřejné správy)
- b) SP hmotné (př.: správa školství, živnostenského podnikání, územního plánování, apod.)
- c) SP procesní (správní řízení)
- d) SP trestní (přestupkové řízení)
Pracovní právo
- patří převážně do soukromého práva
- pramen – zejména Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.)
- hlavní problémy: pracovněprávní vztahy, pracovní poměr (vznik, zánik, odstupné aj.), pracovní smlouva a dohody, mzda, dovolená, kolektivní vyjednávání, odpovědnost za škodu
trestní právo
- součást veřejného práva
- prameny: trestní zákoník a trestní řád
- trestní právo hmotné = vymezuje co je trestný čin, druhy trestů
- trestní právo procesní = upravuje postupy při zjišťování trestných činů, zajištění pachatelů, výslechy, průběh soudního řízení a způsoby vykonání trestů
Ústavní právo
- vymezuje základní principy ústavnosti, dělbu moci mezi nejvyššími státními orgány, určuje formu státu
- dělba moci:
- horizontální – moc zákonodárná, výkonná a soudní
- vertikální – vztah nadřízenosti a podřízenosti
Ústava ČR
- je ústavní zákon č. 1/1993 Sb., je to pramen ústavního práva s nejvyšší právní silou
- přijata 16.12.1992 s účinností od 01.01.1993
- skládá se z preambule (= předmluva, slavnostní úvod), 8 hlav (ty se dělí na 113 článků)
- součástí ústavního pořádku je i Listina základních práv a svobod – č. 2/1993 Sb.
Moc zákonodárná
- náleží Parlamentu ČR
- 2 komory: Poslanecká sněmovna a Senát
- komory se neliší v tom, koho zastupují – v obou případech občany, ale liší se:
- způsobem ustanovení, volebním systémem, volebním obdobím a rozdílnými pravomocemi
- PS vznikla 01.01.1993
Rozdíly PS a Senátu
- PS – 4leté funkční období, rozpustitelná (prezidentem), 200 členů, volební systém poměrného zastoupení, minimální věk poslance – 21 let
- Senát – 6leté funkční období, nerozpustitelný, 81 členů (1/3 se mění po 2 letech), volební systém většinový, min. věk 40 let
- poznámka: ČR – 81 okresů → v Senátu každý okres zastupuje 1 senátor, na každý okres určitý počet kandidátů (při volbách)
Poznámky
- volební právo aktivní – od 18 let může občan ČR jít k jakýmkoli volbám
- Senát – 81 senátorů, 1/3 – 2 roky
- zákonné opatření Senátu
- PS – politicky nejsilnější hráč v našem systému ⇒ regulována Senátem
- návrh zákona o státním rozpočtu podává pouze vláda
- návrh zákona o státním rozpočtu schvaluje jen PS
Výkonná moc
- vláda, prezident, státní zastupitelství
- vláda = vrcholný orgán výkonné moci
- je odpovědna PS, do 30 dnů po jmenováním prezidentem musí požádat PS o vyslovení důvěry (nadpoloviční většina přítomných poslanců)
- vláda může PS žádat o vyslovení důvěry i během svého mandátu
- PS může vyslovit vládě nedůvěru (min. 101 hlasů)
- při vyslovení důvěry musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných poslanců
- prezident odvolá členy vlády na návrh předsedy vlády
- vláda rozhoduje ve sboru
- vláda má zákonodárnou iniciativu jako celek
- zákonodárná iniciativa = právo přijít s návrhem zákona
Prezident
- zákon o přímé volbě 215/2012 Sb.
- občan starší 40 let, max. 2x po sobě
- návrh 20 poslanců, 10 senátorů, občan starší 18 let, podpoří – li jeho návrh petice s 50 000 podpisy
- kandidát si musí zřídit volební (= transparentní) účet
- výkon funkce prezidenta je neslučitelný s výkonem funkce poslance, senátora, soudce, apod.
- kontrasignace = souhlas člena vlády s rozhodnutím prezidenta
Druhy většiny
- relativní většina – největší díl množiny, má ji ten, kdo získá víc hlasů než kdokoliv jiný
- absolutní většina – nadpoloviční většina z přesně definovaného celkového počtu hlasů
- prostá většina – nadpoloviční většina ze všech odevzdaných hlasů
- kvalifikovaná většina – získání většího podílu hlasů než u prostě většiny
- ústavní většina – typ kvalifikované většiny – 3/5 z celkového počtu (musí být min. 120 hlasů)
Legislativní proces
- zákonodárná iniciativa: právo předkládat návrhy zákonů
- poslanec, skupina poslanců – poslanecký návrh
- Senát (jako celek) – senátní návrh
- Vláda (jako celek) – vládní návrh
- Krajské zastupitelstvo
- návrhy se předkládají PS
- projednání v PS – trojí čtení
- návrh sněmovna může zamítnout, vrátit předkladateli, schválit
- (Senát může návrh zamítnout, vrátit sněmovně s připomínkami, schválit, rozhodnout, že návrh projednávat nebude = schválení)
- po zamítnutí hlasuje o návrhu sněmovna znovu, 101 hlasy (absolutní většina) je Senát přehlasován, návrh jde k prezidentovi
- při vrácení s připomínkami hlasuje sněmovna o připomínkách většinou přítomných. Nepřijme – li připomínky, hlasuje znovu o původním návrhu. Bude – li 101 hlas pro, je návrh přijat a jde k prezidentovi.
- prezident návrh může schválit nebo zamítnout (suspenzivní veto). Nemá právo k připomínkám. O zamítnutí hlasuje sněmovna znovu. 101 hlas může prezidentovo veto přehlasovat.
- zákon je přijat, následuje vyhlášení ve Sbírce zákonů
Stav legislativní nouze
- návrh zákona se projednává ve zkráceném řízení
- využívá se výjimečně při mimořádných okolnostech. Rozhoduje sněmovna.
- k projednávání jsou kratší lhůty, některé fáze lze vypustit
Ústavní zákony
- zákony s nejvyšší právní silou – mají schopnost pozměňovat či doplňovat ústavu
- přijímají se ústavní většinou:
- 3/5 ze všech členů PS – min. 120 hlasů
- 3/5 z přítomných členů Senátu
- prezident nemůže ústavní zákon vetovat
- vláda má právo vyjádřit se ke všem návrhům zákona
právní ochrana v čr
- je potřeba, protože občas dochází k porušení práva
- orgány právní ochrany disponují vynucovacími nástroji k opětnému nastolení práva
Právo
- právo je společenskovědní obor studující právní jevy (např. normativní systém – právní jevy popsané v právních předpisech, právní vztahy, vztahy člověka a práva či státu a práva)
- právo je soubor norem vydaných nebo uznávaných státem, které jsou pro společnost závazné a jejichž dodržování je vynutitelné státní mocí (a porušení státem trestáno – sankcionováno)