- antika – souhrnný pojem pro dějiny Řecka a Říma
- období:
- 1) homérské/temné období (1100 – 800př.)
- pro tuto dobu neexistují jiné písemné prameny než eposy
- existují hmotné prameny/vykopávky
- 2) archaické (8. – 6. st. př.)
- 3) řeckých polis (polis = městský stát)(5. – 4. st. př.)
- 4) helénistické (338 – 146př.)
- 1) homérské/temné období (1100 – 800př.)
Archiv pro měsíc: Listopad 2016
krétsko – mykénská kultura
(2000 – 1200př.)
- nazývá se podle 2 oblastí, ve kterých vznikla
- na Krétě žily kolem 2000př. indoevropské kmeny, psali lineárním písmem A, později vzniklo lineární písmo B
- na Krétě vznikaly kolem 2000př. městské státy (Knósos, Malia, Faistos,…) základem každého městského státu je palác – uprostřed svatyně, kolem ní obytné prostory
popis mapy
- udává, jak se který jev nebo objekt jmenuje s výjimkou obrysových slepých map
- choronyma = názvy vodorovných objektů na povrchu (př. světadíly,…)
- místní názvy = názvy sídel, silnic,…
- česká jména (př. Řím)
- cizí jména (př. Roma)
- vžitá jména cizích = exonyma
- správné označení by mělo být v místním jazyce, ale z hlediska praktických důvodů se používají vžitá jména, nejčastěji exonyma
Metody kartografických vyjadřovacích prostředků
- 1) Kartogram -Znázorňuje územní celek, na kterém je znázorněn plošnou mapovou značkou statistický údaj.
- 2) Kartodiagram – Na územní jednotce je znázorněn diagram, který vyjadřuje kvantitu (počet) nebo kvalitu zobrazovaného jevu.
- 3) Metoda anamorfózy – Intenzita jevu je znázorněna z hlediska velikosti zobrazované plochy.
obsah mapy
- generalizace = zjednodušení
- obsah mapy se znázorňuje pomocí mapových značek
- znázorňujeme četnost, rozmístění a velikost jevu
- čím více mapových značek, tím větší četnost
- velikost značky může informovat o četnosti a důležitosti objektu
druhy map
1) Podle obsahu
- a) Topografické – znázorňuje vyváženě přírodní a společenské jevy (reliéf, vodstvo, komunikace, sídla,…)
- b) Tématické – redukován (omezen) topografický obsah a hlavní náplní je téma (památky, lyžařské trasy, hvězdárny,…)
- 1) Přírodní – geologické, hydrometeorologické,…
- 2) Společenské – silniční mapa, železniční, historická,…
části mapy
1) Název mapy
- jaké území (část území) je znázorněno
- co je v mapě znázorněno
- někdy bývá rok
tvorba mapy
1) Pozemní mapování
- a) práce astronomické
- Stanoví se astronomickým měřením přesná poloha základních bodů mapové oblasti.
- b) práce geodetické
- Vytváří na území soustavu trojúhelníků. Vrchol trojúhelníku je přesně zaměřený. Tvoři trigonometrickou síť. Vytvořit na mapovém území síť trojúhelníků, vrcholy trojúhelníku jsou trigonometrické body > tvoří trigonometrickou síť > základ pro polohopis. Výchozí trigonometrický bod pro ČR je Pecný (JV od Prahy).
- Nivelační síť
- síť výškově přesně zaměřených nivelačních bodů
- výchozí bod pro ČR – Lišov (u Českých Budějovic) – 564,8m.n.m.
- vztaženo k hladině moře
- ČR má nadmořskou výšku od r. 1955 vztaženou k Baltskému, před tím k Jaderskému moři.
- c) práce topografické
- a) detailnější polohopisné a výškopisné měření
- b) vyhodnocování leteckého snímkování – letecké snímkování probíhá ze speciálních letadel letící relativně nízkou rychlostí (asi 350km/h), snímky se musí překrývat. Území je minimálně 2x přeletěno při jasné viditelnosti. Na spodku letadla je digitální fotoaparát. Dnes se snímkuje i z dronů.
- d) práce kartografické
- Zpracovávání výsledků topografických prací do kartografického díla (výsledná mapa).
- vznik mapy
- e) práce reprodukční
- reprodukujeme informace (příklad: výběr silniční sítě > silniční mapa)
- pomocí výpočetní techniky