Česká dekadence

  • dekadence = úpadek společnosti, znechucení společností
  • dekadenti spíše na okraji společnosti kvůli názorům
  • výrazní individualisté
  • dekadence v Čechách v časopise „Magazín revue“
  • MR založili: Jiří Karásek ze Lvovic, Arnošt Procházka
  • MR vycházel od r. 1895 po 30 let, zánik spojen se smrtí A. Procházky
  • ze začátku v MR perverzní témata = lehce zvrácená témata (nešťastná láska, samota, morbidní patologické jevy)

Pokračování textu

Obrazná pojmenování

  • a) tropy = výrazy, které ozvláštňují text, protože skutečnost pojmenují nepřímo, nebo mnohoslovně
    • epiteton = básnický přívlastek (čarokrásná příroda,…)
    • příměr = básnické přirovnání (její ústa byla rudá jako růže)
    • paralelismus = jevy, které jsou podobné, podobné znaky, jdou souběžně
    • antiteze = přirovnání, které vzápětí popřeme protikladem
    • metafora = obrazné vyjádření, které pojmenovává na základě vnější podobnosti (perly rosy = kapky rosy; stříbrný vítr)
    • personifikace = přenesení vlastností živých bytostí na neživé věci (špička kostela píchala do modré oblohy,…)
    • metonymie = básnické pojmenování na základě vnitřní souvislosti (město čeká úzkost ve svých zdech – úzkost obyvatel; čtu Čapka – Čapkovo dílo; město se probudilo ze spaní – obyvatelé se probudili)
    • synekdocha = poddruh metonymie, kdy nahradíme část za celek (zlaté české ručičky – Češi jsou šikovní; venku nebyla ani noha – nikdo tam nebyl; kam oko dohlédlo – kam dohlédneme;…)
    • perifráze = opis pomocí typických znaků (Nenadála jsem se, že se tak brzy u vás budou péct svatební koláče = brzy bude svatba; Karel IV = Otec vlasti;…)
    • oxymorón = nelogické spojení dvou výrazů (živá mrtvola, mrtvé milenky cit, zbortěné harfy tón,…)
    • eufemismus = zjemnění (zemřel – zesnul, naše maminka nám včera několikrát promasírovala tváře, až bude růst nade mnou tráva,…)
    • apostrofa = oslovení (ó má krásná ženo)

Pokračování textu