- způsob, jakým si jedinec vytváří dojmy o druhých, jak hodnotí jejich emoce, způsoby chování k lidem a ke světu
- SP zahrnuje jednak vnímání zjevu, jednak objasnění (interpretaci) chování
- při SP dochází často ke zkreslení, k chybám, což ztěžuje socializaci jedince
Archiv pro měsíc: Prosinec 2016
sociální psychologie
- zabývá se problémem lidských interakcí (vzájemných vztahů mezi jedincem a okolím)
- zaměřuje se na mechanismy začleňování člověka do skupin, do společnosti
- člověk je tvor společenský = Zóon politicon
- důležitou stránkou sociálním psychologie je poznávání sociálních jevů (rodina, škola, sport, náboženství, životní úroveň, chudoba, kultura, média, politika, nezaměstnanost, vězení, apod.)
vývojová psychologie
- zabývá se změnami psychického vývoje člověka od prenatálního období do smrti
já a sebepojetí
- centrum osobnosti je vědomí svého JÁ, to určuje identitu jedince
- vytváří se v průběhu celého života
big five (velká pětka)
- 5 základních faktorů charakterizující osobnost:
- extroverze (otevřenost)
- vstřícnost, přívětivost (mezilidská orientace)
- svědomitost (efektivita a spolehlivost při plnění úkolů)
- emocionální stabilita (neuroticismus – labilita)
- intelekt, kultura, otevřenost ke zkušenosti
rysy osobnosti/(povahové vlastnosti)
- vlastnosti projevující se v chování a jednání
- mezi rysy patří:
- družnost – uzavřenost
- sklon vést – podřizovat se (dominance – submisivita)
- svědomitost – nezodpovědnost
- sebedůvěra – sebepodceňování
- apod.
psychická struktura osobnosti
= uspořádání psychických vlastností a rysů osobnosti
- psychické vlastnosti jsou relativně stálé, ovlivňují chování, prožívání i myšlení každého člověka. Při jejich třídění se vychází ze:
- a) zaměřenosti (co člověk chce, o co usiluje)
- b) schopností (čeho je člověk schopen)
- c) charakteru
Osobnost
- souhrn biologických, psychických a sociálních znaků tvořících individualitu konkrétního člověka
- z hlediska psychologie je každý jedinec jedinečnou osobností
- na vývoj osobnosti mají vliv determinanty:
- a) vnitřní (biologické)
- b) vnější (psychosociální – prostředí, výchova)