Socioekonomický zeměpis

= humánní geografie

  • člověk a vše co vytváří
  • obyvatelstvo se rozděluje podle hospodářské činnosti do 4 sektorů
    • výrobní:
      • 1) primární – zemědělství, rybolov, těžba surovin
      • 2) sekundární – zpracování surovin, průmysl, stavebnictví, nákladní doprava
    • nevýrobní:
      • 3) terciární – služby (zdravotnictví, bankovnictví, cestovní ruch, pohostinství, obchodnictví)
      • 4) kvartární – školství, věda, výzkum, přenos informací
  • vyspělé státy: málo primárního a sekundárního sektoru, hodně terciárního a kvartárního sektoru
  • chudé státy: málo terciárního a kvartárního sektoru, hodně primárního a sekundárního sektor

Zeměpis obyvatelstva

  • demografie: vědní obor zabývající se složením a vývojem obyvatelstva
  • zeměpis obyvatelstva: studuje zákonitosti prostorového rozmístění obyvatelstva v různých historických, sociálních a přírodních podmínkách

Růst počtu obyvatelstva

  • 3 výrazná období:
    • 1) Neolitická revoluce
    • 2) Průmyslová revoluce
    • 3) Demografická revoluce

Složení obyvatelstva

  • základní rozlišovací znaky:
    • 1) biologické: pohlaví, věk, rasy
    • 2) kulturní: národ a jazyk, náboženství
  • Rasa = skupina lidí, která má vlivem dlouhodobého působení prostředí shodné morfologické a fyziologické znaky
    • europoidní = bílá (Indie, Spojené arabské emiráty)
    • mongoloidní = žlutá (Peru, Brazílie)
    • ekvatoriální = negroidní (USA, Austrálie → australoidní)
    • mestic = žlutá + bílá
    • mulat = bílá + černá
    • zambo = žlutá + černá
    • rasová segregace = oddělení ras (Jihoafrická republika)
  • Národ = skupina lidí se společným jazykem, historií, kulturou a územím na kterém žijí
    • Švýcarsko – nesplňuje tyto podmínky
  • Jazyk = snáze definovatelný kulturní znak
    • podle společných kořenů
    • jazykové rodiny a skupiny:
      • uralská skupina – z oblasti Uralu (ugrofinské jazyky)
        • finština, estonština, maďarština
      • slovanská skupina
        • čestina, ruština, chorvatština, polština,…
  • Náboženství
    • velký vliv na myšlení a chování lidí
    • a) tradiční (animistická) – Afrika
    • b) světová (křesťanství, buddhismus)
    • c) národní (judaismus, hinduismus) – v určité oblasti
    • monoteistická náboženství – vyznávají 1 boha (křesťanství, islám, judaismus)
    • polyteistická náboženství – vyznávají více bohů (př. hinduismus)

Náboženství

Křesťanství

  • nejrozšířenější náboženství světa
  • Římskokatolická církev – nejvyšší představitel je papež
  • Pravoslavná církev – nejvyšší představitel je patriarcha
  • Protestantská církev – neuznává papeže, nejvíce rozšířeno v Z Evropě, celé S Evropě a USA

Islám

  • vyznavač – muslim
  • 1 bůh – Alláh
  • zakladatel – Mohamed
  • posvátná kniha – Korán → zakazuje jíst vepřové maso a hrát hazardní hry
  • Ramadán = muslimský svátek měsíčního půstu
  • státní náboženství mnoha arabských zemí
  • 2 větve:
    • sunnité (většina)
    • šíité (převažují v Íránu)

Buddhismus

  • zakladatel – Buddha
  • myšlenkový a náboženský směr kladoucí důraz na člověka a jeho vlastní schopnosti
  • palác Potala – město Lhasa → hlavní město Tibetu

Hinduismus

  • rozšířen na území Indie
  • hinduisté věří ve znovuzrození (reinkarnaci) a v posmrtné převtělování
  • společnost je rozdělena do kast
  • posvátné zvíře – kráva

Judaismus (židovské náboženství)

  • národní náboženství židů
  • tradiční náboženství (animismus) – rozšířeno zejména v Africe
  • vznik řady sekt (jehovisté, scientologové, moonisté) – často zneužívání a manipulování jejich členů