Právo

Ústavní právo

  • vymezuje základní principy ústavnosti, dělbu moci mezi nejvyššími státními orgány, určuje formu státu
  • dělba moci:
    • horizontální – moc zákonodárná, výkonná a soudní
    • vertikální – vztah nadřízenosti a podřízenosti

Ústava ČR

  • je ústavní zákon č. 1/1993 Sb., je to pramen ústavního práva s nejvyšší právní silou
  • přijata 16.12.1992 s účinností od 01.01.1993
  • skládá se z preambule (= předmluva, slavnostní úvod), 8 hlav (ty se dělí na 113 článků)
  • součástí ústavního pořádku je i Listina základních práv a svobod – č. 2/1993 Sb.

Moc zákonodárná

  • náleží Parlamentu ČR
  • 2 komory: Poslanecká sněmovna a Senát
  • komory se neliší v tom, koho zastupují – v obou případech občany, ale liší se:
    • způsobem ustanovení, volebním systémem, volebním obdobím a rozdílnými pravomocemi
    • PS vznikla 01.01.1993

Rozdíly PS a Senátu

  • PS – 4leté funkční období, rozpustitelná (prezidentem), 200 členů, volební systém poměrného zastoupení, minimální věk poslance – 21 let
  • Senát – 6leté funkční období, nerozpustitelný, 81 členů (1/3 se mění po 2 letech), volební systém většinový, min. věk 40 let
    • poznámka: ČR – 81 okresů → v Senátu každý okres zastupuje 1 senátor, na každý okres určitý počet kandidátů (při volbách)

Poznámky

  • volební právo aktivní – od 18 let může občan ČR jít k jakýmkoli volbám
  • Senát – 81 senátorů, 1/3 – 2 roky
  • zákonné opatření Senátu
  • PS – politicky nejsilnější hráč v našem systému ⇒ regulována Senátem
  • návrh zákona o státním rozpočtu podává pouze vláda
  • návrh zákona o státním rozpočtu schvaluje jen PS

Výkonná moc

  • vláda, prezident, státní zastupitelství
  • vláda = vrcholný orgán výkonné moci
  • je odpovědna PS, do 30 dnů po jmenováním prezidentem musí požádat PS o vyslovení důvěry (nadpoloviční většina přítomných poslanců)
  • vláda může PS žádat o vyslovení důvěry i během svého mandátu
  • PS může vyslovit vládě nedůvěru (min. 101 hlasů)
  • při vyslovení důvěry musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných poslanců
  • prezident odvolá členy vlády na návrh předsedy vlády
  • vláda rozhoduje ve sboru
  • vláda má zákonodárnou iniciativu jako celek
  • zákonodárná iniciativa = právo přijít s návrhem zákona

Prezident

  • zákon o přímé volbě 215/2012 Sb.
  • občan starší 40 let, max. 2x po sobě
  • návrh 20 poslanců, 10 senátorů, občan starší 18 let, podpoří – li jeho návrh petice s 50 000 podpisy
  • kandidát si musí zřídit volební (= transparentní) účet
  • výkon funkce prezidenta je neslučitelný s výkonem funkce poslance, senátora, soudce, apod.
  • kontrasignace = souhlas člena vlády s rozhodnutím prezidenta

Druhy většiny

  • relativní většina – největší díl množiny, má ji ten, kdo získá víc hlasů než kdokoliv jiný
  • absolutní většina – nadpoloviční většina z přesně definovaného celkového počtu hlasů
  • prostá většina – nadpoloviční většina ze všech odevzdaných hlasů
  • kvalifikovaná většina – získání většího podílu hlasů než u prostě většiny
  • ústavní většina – typ kvalifikované většiny – 3/5 z celkového počtu (musí být min. 120 hlasů)

Legislativní proces

  • zákonodárná iniciativa: právo předkládat návrhy zákonů
  • poslanec, skupina poslanců – poslanecký návrh
  • Senát (jako celek) – senátní návrh
  • Vláda (jako celek) – vládní návrh
  • Krajské zastupitelstvo
  • návrhy se předkládají PS
  • projednání v PS – trojí čtení
    • návrh sněmovna může zamítnout, vrátit předkladateli, schválit
  • (Senát může návrh zamítnout, vrátit sněmovně s připomínkami, schválit, rozhodnout, že návrh projednávat nebude = schválení)
  • po zamítnutí hlasuje o návrhu sněmovna znovu, 101 hlasy (absolutní většina) je Senát přehlasován, návrh jde k prezidentovi
  • při vrácení s připomínkami hlasuje sněmovna o připomínkách většinou přítomných. Nepřijme – li připomínky, hlasuje znovu o původním návrhu. Bude – li 101 hlas pro, je návrh přijat a jde k prezidentovi.
  • prezident návrh může schválit nebo zamítnout (suspenzivní veto). Nemá právo k připomínkám. O zamítnutí hlasuje sněmovna znovu. 101 hlas může prezidentovo veto přehlasovat.
  • zákon je přijat, následuje vyhlášení ve Sbírce zákonů

Stav legislativní nouze

  • návrh zákona se projednává ve zkráceném řízení
  • využívá se výjimečně při mimořádných okolnostech. Rozhoduje sněmovna.
  • k projednávání jsou kratší lhůty, některé fáze lze vypustit

Ústavní zákony

  • zákony s nejvyšší právní silou – mají schopnost pozměňovat či doplňovat ústavu
  • přijímají se ústavní většinou:
    • 3/5 ze všech členů PS – min. 120 hlasů
    • 3/5 z přítomných členů Senátu
  • prezident nemůže ústavní zákon vetovat
  • vláda má právo vyjádřit se ke všem návrhům zákona