- začíná 1526 – vymírají Jagellonci – na trůn nastupují Habsburkové
- šíření protestanství (přichází z Německa), zpochybňuje dosavadní katolictví
- 16.st. – Čechy nábožensky rozvinuté > znovu se objevují polemiky
- nejprve renesanční básně – autor: Hynek z Poděbrad
- syn Jiřího z Poděbrad
- navštívil Itálii
- přeložil část Dekamerona do češtiny
- renesance není tak otevřená a svobodomyslná
- projevuje se spíše ve výtvarném umění > architektura
- projevuje se v překladatelství
- renesanční známky velmi pohodlné
- u nás hovoříme spíše o humanismu = naukový a výukový proud, snaha o studium humanitních věd
Humanismus
- 1) raný: 1470 – 1526
- přicházejí 1. překlady
- 2) zobecněný: 1526 – 1580
- velký vývin
- 3) zlatý věk: 1580 – 1620
- vrchol humanistické tvorby
- kryje se s rudolfínskou dobou
- humanismus má podporu panovníka (Rudolfa II.)
- jiné třídění:
- a) český – objevuje se ve všech etapách
- b) latinský – objevuje se ve všech etapách
- bere se Cicerova latina (vrcholná)
- hlavně didaktická tvorba (má za cíl naučit)
- píší a tvoří se herbáře, medicinské spisy
- spisy o hornictví
- slovníky a gramatiky
1) Raný (1470 – 1526)
- Hynek z Poděbrad
2) Zobecněný (1526 – 1580)
- velkou roli začíná hrát jednota bratrská (postupně mění názor)
- základní postava: Viktorin Kornel ze Všehrd (šlechtic)
- vynikající právník > sepsal soupis zemského (šlechtického) práva, soupis na pražském hradě shořel
- „Knihy o napravení padlého od Jana Zlatoústého“
- přeložil z řečtiny, k překladu napsal vlastní předmluvu
- předmluva – vyjádření programu českého humanismu
- 1) českou literaturu musíme psát česky
- 2) čeština je stejně dokonalá jako latina a řečtina
- 3) cílem je češtinu šířit, pěstovat a obohacovat
- předmluva – vyjádření programu českého humanismu
- přeložil z řečtiny, k překladu napsal vlastní předmluvu
- Mikuláš Konáš z Hodíškova
- přeložil Pančatantru > dal mu názec „O mudrci Bidpajovi“ (pro děti ještě Ivan Olbracht)
- Jan Blahoslav
- narodil se a zemřel na Moravě
- člen Jednoty bratrské
- díky Blahoslavovi se změnil název na vzdělanost – Jednota bratrská šířila a zvyšovala vzdělanost
- na toto místo téma napsal „Filipika proti misomusům“
- útočná řeč proti nevzdělancům
- učitel – zajímá ho česká gramatika > snaha o ucelený přehled české gramatiky, pokus v gramatice naznačit spisovnou češtinu
- „Muzika“ – teoretický spis o významu sborového zpěvu a hudby
- „Šamotulský kancionál“
- Kralice nad Oslavou – založena bratrská tiskárna (veškeré učebnice, spisy)
- Jednotě bratrské přeložil Nový zákon, po jeho smrti k Novému zákonu přidány některé pasáže Starého zákona > vzniká „bible kralická“ – 6 dílů, stala se vzorem humanistické češtiny
- bratři zjednodušili pravopis > bratrský pravopis
- rozvíjení zábavné literatury – cestopisy
- některé hovoří o cestě do Jeruzaléma
- Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
- svatá pouť do Jeruzaléma ke Kristovu hrobu
- „Kosmografie“ = zeměpisné dílo, souhrn informací o světě
- zábavné příběhy – knížky lidového čtení
- nejznámější – „Historie o bratru Janu Palečkovi“
- kronikářství
- Václav Hájek z Libočan – „Kronika česká“
- spíše literární dílo
- dějiny uprvaené, neobjektivní
- Václav Hájek z Libočan – „Kronika česká“
3) Zlatý věk: 1580 – 1620
- = doba veleslavínova (Daniel Adam z Veleslavín – hlavní představitel)
- Daniel Adam z Veleslavína
- pražský tiskař a nakladatel
- univerzitní profesor velmi vážený měšťan
- spisovatel
- „Kalendář historický“ – uvádí k jednotlivým datům historické události (přírodní, katastrofy, korunovace,…)
- i literární dílo
- lidé četli jako zábavnou a poučnou literaturu
- sám si to vydal
- proč se doba jmenuje po něm:
- 1) výrazný organizátor kulturního života
- rozhodoval o literární produkci
- 2) čeština veleslavinských děl – vzor a vrchol češtiny
- 1) výrazný organizátor kulturního života
- drama
- 1540 – ve Španělsku vzniká řád jezuitů
- přeberou postupně veškeré školství a divadlo > divadlo nemělo takovou roli
- 1540 – ve Španělsku vzniká řád jezuitů