Mezopotámie
- dnešní oblast Íránu a Iráku
- řeky Eufrat a Tigris
- 3000 př. n. l. – vznik 1. států
- psalo se na hliněné destičky
- vznik písma: Klínové
- město Ninive – literární památky:
- elegie – „Nářek nad zkázou města Ur“
- „Epos o Gilgamešovi“
- Gilgameš byl mystický král, ze dvou třetin bůh, jeho matka byla bohyně, byl urostlý a silný, chtěl být nesmrtelný, bohové na něj seslali stvůru Enkidu, Gilgameš se s ní spřátelil, bohové seslali na Enkidu horečku → zemřela, Gilgameš zjišťuje, že nesmrtelnost nejlépe dosáhne dobrými a hrdinnými skutky
- drobnější báje o mezopotámských bozích
Egypt
- řeka Nil – úrodná oblast
- 1. říše kolem 3000 př. n. l.
- psalo se na papyrus
- písmo: Hieroglyfy – obrázkové písmo
- knihy mrtvých – svitky, na které se psaly modlitby a rady zemřelým, jak se mají chovat po smrti
- Nová říše – cca 1360 př. n. l.:
- Hymnus na slunce
- biografie – přepracoval Mika Waltari – „Egypťan Sinuhet“ – příběh malého chlapce, stal se lékařem
- Hymnus na slunce
Čína
- vzniklo zde rovněž obrázkové písmo, které se přeměnilo ve znakové → až 3000 znaků
- nejstarší zachovaná památka – „Kniha písní“ – sbírka básní, které vznikaly 12 – 7 př. n. l., ódy, lidové,…
- sbírku prý celou uspořádal Konfucius – filosof – vytvořil systém norem – Konfucionismus
- po roce 0 básníci: Li Po, Tu Fu
- Li Po: tulák, psal o přátelství, volnosti, přírodě
- Tu Fu: básník společnosti, kterou kritizoval
- „Zpěvy staré Číny“
Indie
- první památky vznikají s první kulturou (kolem 2000 př. n. l.)
- první památky náboženské (souhrn – védy (náboženské texty, oslavné básně na božstva)
- zapisovali a recitovali kněží – bráhmani
- psaní na rostlinné svitky jazykem sanskrt (prapředek indoevropských jazyků)
- nejvýznamnější památky – eposy:
- „Mahábhárata“
- bajky, politika, pohádky
- „Rámájana“
- epos o králi Rámovi (dobrý panovník) a jeho ženě, lidé mají zvířecí podobu
- „Pančatantra“
- souhrn bajek
- používala se jako učebnice pro výchovu princů
- převyprávěl Ivan Olbracht → „O mudrci Bidpajovi“
- „Kámasútra“
- vztahy muž – žena
- jak o sebe pečovat
- rady do domácnosti
- „Mahábhárata“
Palestina
- žily tam semitské kmeny – po roce 1000 př. n. l. přijaly náboženství 1 boha – judaismus
- pro podporu monoteistického náboženství vznikaly náboženské texty – dnes označujeme Starý zákon – vznik po roce 1000 př. n. l. – zápis po roce 0, do té doby ústně
Bible
- ze slova biblia = malé svitky
Starý zákon
- vznikal celé 1. tisíciletí př. n. l.
- dokončení 1. století n. l.
- 3 oddíly:
- 1) Tóra
- pět knih Mojžíšových
- 1. kniha – Genesis (= stvoření), stvoření světa, Adam a Eva, Kain a Abel
- 2) Proroci
- historické spisy (knihy soudců a králů), David a Goliáš
- prorocké spisy – Jeremiášův pláč
- 3) Spisy
- žalm (žalozpěv směřovaný k bohu)
- píseň písní (= Šalamounova píseň – milostné básně, obraz vztahu mezi člověkem a bohem)
- kniha přísloví (příběhy, jak se chovat)
- 1) Tóra
Nový zákon
- učení o Ježíšovi
- 1. část tvoří 4 evangelia, vznikají 0 – 100 n. l.
- autoři evangelií: Marek, Matouš, Lukáš, Jan
- téma: život Ježíše Krista, jeho skutky a zázraky
- nejvíce příběhu: Lukášovo
- nejmladší: Janovo (ukřižování, smrt, z mrtvých vstání)
- objevuje se podobenství (alegorie)
- 2. část tvoří Skutky apoštolů (12 učedníků, kteří po Kristově smrti šíří učení dále do světa)
- 3. část tvoří epištoly neboli listy (dopisy Petra a Pavla)
- 4. část tvoří Zjevení Janovo = Apokalypsa (proroctví o konci světa)
- spojením Starého a Nového zákona vzniká Bible → uznávána pouze Křesťany
- kánon = společně odsouhlasený soubor knih
- apokryf = nepravověrný text; text, který nebyl uznán za součást Bible
- Marek má lva, Jan anděla, Lukáš býka, Matouš orla
- Marek byl patronem Benátek