• = minimálně 2 osoby, pocit sounáležitosti, určitý cíl, společná činnost, zájmy
• = sociální útvar – prvek sociální struktury
• identita skupiny (vědomé rozlišení „my“ a „oni“)

• několik zdrojů (symboly, oblékání, jazyk, vlajka, znak, hymna, skupinová práce, skupinové hodnoty, rituály, normy, interskupinový konflikt)
  • G. Simmel: teorie konfliktu (neexistence skupiny bez konfliktu, vymezení hranic a posílení identity) + Coser, Dahrendorf

Znaky sociální skupiny

• interakce – vzájemné působení (přímá i nepřímá)
• komunikační síť
• společná činnost k dosažení cílů – definování skupiny (Greenpeace, církev)
• společné hodnoty (normy)
• vědomí specifické identity (může > ideologie) , obraz vlastní skupiny (autostereotyp) X obraz „těch druhých“ (heterostereotyp)
• diferenciace rolí a pozic (dělba práce, rozdělení autority a vlivu i vymezení role vůdce)

Dělení sociálních skupin

• velikost
  • malá (od 2 členů = dyáda, případně 3 členů = kolegium, končí na 20 – 30 členech)
  • velká (není ohraničena, rozhoduje společný zájem)
• doba trvání (stabilita)
  • krátkodobá (situační) – jen za určitých podmínek (př: návštěvníci v divadle)
  • dočasná (rodina)
  • trvalá (národ)
• forma (typ vazby)
  • formální (všechno předepsáno, pozice)
  • neformální (osobní vztahy, emoce)
• míra prostupnosti hranic (K. R. Popper)
  • otevřené (hranice jsou otevřené, možnost přijít a zase odejít, chybí silné vědomí „my“)
    • = liberální demokratismus
  • uzavřené (pevné hranice, není interskupinová mobilita)
    • totalitarismus
• různé dělení (př: další kritéria: stejnorodost, cíl a zaměřenost)
• etnikum = skupina založená na faktickém členství (automatické, narozením do skupiny)
• asociace = formální skupina (pracovní skupina, politická strana, armáda,…)

Primární a sekundární skupiny

Primární skupiny

• americký sociolog Cooley (19./20.st.)
• = malé, intimní skupiny, kontakt tváří v tvář, citovost, druhy sympatie a vzájemné ztotožnění, „my“ přirozeným pojmem, neinstrumentálnost
• angažovanost celé osobnosti jedince ( X dílčí role)
• motiv členství: uspokojení z pozitivních citových vztahů mezi členy skupiny

Sekundární skupiny

• = všechny další skupiny, účelová racionalita, volnější, méně osobní a formálnější vazby
• pokračování socializace
• politické strany,…

Teorie referenčních skupin

• Robert K. Merton (1910 – 2003), Američan
• referenční skupina = s jejími hodnotami a normami se člověk ztotožňuje, tíhne k ní, chtěl by být jejím členem
• mnohdy nutnost podstoupení iniciačních rituálů, adaptace člověka, image exkluzivity
• pojem členské (jíž je člověk členem) a nečlenské (není)
• skupiny:
  • 1) referenční skupina = členská > žádný konflikt
  • 2) referenční skupina = nečlenská
    • a) mírný konflikt, otevřená referenční skupina, anticipující socializace
    • b) uzavřená referenční skupina > sociální vykořenění = sociální marginalizace (nikam nepatří) (kasty, teroristické skupiny, sekty,…)
• vztah členské skupiny k člověku s anticipující socializací záleží na vztazích členské a referenční skupiny, 3 fáze:
  • 1) zvýšená komunikace (snaha udržet člena, zdůrazňování skupinových symbolů, společnou zkušeností, prožitků, apod.)
  • 2) nulová komunikace, zpřetrhání kontaktů
  • 3) exkomunikace

Vztahy sociálních skupin

• spolupráce
• lhostejnost (indeferentní vztah)
• nepřátelský vztah

Typy spolupráce ve skupinách

• hierarchický model – pyramidová struktura, podřízenost a nadřízenost – skupina funguje na základě plnění rozkazů nadřízených
• synergický model – kooperace – spontánní snaha lidí jednat v souladu s ostatními, dobrovolně se přizpůsobovat celku v jeho prospěch