- plynný obal Země
- připoután gravitační silou
- tloušťka asi 20 000km nad povrchem Země, pak meziplanetární prostor
- HOMOSFÉRA – 0-90km, složení plynů se nemění
- HETEROSFÉRA – mění se složení plynů
Složky
- plyny – 78%dusík, 21%kyslík, dále argon a další vzácné plyny
- pevné – krystali soli, kosmický prach, pevné částice z průmyslu,…
- kapalné – voda,…
Vertikální složení atmosféry
- nejdůležitější pro člověka
- různá tloušťka (rovník X pól)
- teplota směrem nahoru klesá (0,65°C/100m)
- výrazný přenos tepla a vody > výrazná cirkulace (pohyb) atmosféry
Ozonosféra
- mezi troposférou a stratosférou (někdy se uvádí více ve stratosféře)
- vysoká koncentrace ozónu (O3)
- chrání před nebezpečným UV zářením
- ozónová díra: nejvíce nad póly (málo slunečního záření)
- ozonosféra vzniká z kyslíku a slunečního záření > ozonosféra nejvíce nad rovníkem
- narušují ji průmyslové plyny
Počasí
- okamžitý stav atmosféry
- tvoří ho:
- teplota
- srážky + vlhkost
- tlak
- vyjadřují izobary a izohyety
- vítr (proudění)
- zkoumá a analyzuje METEOROLOGIE
Srážky
- a) vertikální
- déšť
- sníh
- b) horizontální
- jinovatka (krystalky ledu, kondenzace páry)
- rosa (kapičky vody, kondenzace páry)
- v [mm]
- 1mm/1l/1m2 1mm = 1l rozteklý na 1m2
Teplota
- udává se asi v 1m nad zemí
- SYNOPTICKÉ MAPY
- zachycují okamžitý stav počasí > předpověď počasí
- 1 – 2dny: předpověď 90%
- 3 – 4dny: předpověď 75%
- 10 a více dnů: méně než 50%
- červená linie s půlkruhy: teplá fronta
- modrá linie s půlkruhy: studená fronta
- kombinace: okluzní fronta
Tlaková výše = anticyklóna
- místo s vyšším tlakem než v okolí
- proudění vždy z tlakové výše do tlakové níže
- přináší jasné a suché počasí
- rozpouští se oblačnost
- v zimě přináší i mrazivé počasí
Tlaková níže = cyklóna
- vzduch stoupá a ochlazuje se > roste vlhkost vzduchu > tvoří se oblačnost > srážky
- výše/níže – dána vlhkostí
- díky Coriolisově síle (na S polokouli) dochází k tomu, že vzdušné masy proudí doprava (po směru hodinových ručiček, na J polokouli proti směru hodinových ručiček
Tropické cyklony
- vzdušné víry, které vznikají v tropických oblastech
- jmenují se podle oblastí:
- Amerika – hurikány
- Asie – tajfuny
- nad Indickým oceánem – orkány
- malý rozsah, ale velká intenzita (proudění vzduchu až 100m/s)
- velké množství srážek
- ničivé účinky
- vznikají nad oceány
- nabírají teplo a vlhkost
- čím déle nad oceánem, tím silnější (déle nasává)
- nejsilnější nad pobřežím (nad pevninou již nenasává teplo a vlhkost)
Klima = podnebí
- dlouhodobý stav atmosféry
- relativně stále, mění se v dlouhodobých horizontech
- výrazné změny – střídání doby ledové a meziledové (glaciála, interglaciála)
- zabýva se klimatologie
- ovlivňují makroklimatičtí činitelé
- 1) zeměpisná šířka
- množství slunečního záření
- 2) mořské proudění
- a) teplé – přichází z rovníkové oblasti, přináší srážky a oteplení
- b) studené – vysušuje a ochlazuje
- 3) vzdálenost od oceánu
- stupeň kontinentality – čím dále od oceánu, tím větší stupeň kontinentality
- čím dále od oceánu, pevnina se rychle ohřeje a rychle chladne; léta horká, zimy mrazivé
- oceán se pomalu ohřívá a pomalu chladne > termoregulátor, malé rozdíly zima X léto, velká vlhkost > hodně srážek
- 1) zeměpisná šířka
- mikroklimatičtí činitelé:
- 1) nadmořská výška
- se stoupající nadmořskou výškou klesá teplota
- 2) určitá členitost reliéfu
- 3) člověk (?)
- 1) nadmořská výška
Všeobecná cirkulace atmosféry
- ovlivněna makro i mikro klimatickými činiteli
- pasáty = stálé a silné větrné proudění ze subtropické tlakové výše do tropické tlakové níže
- Z větry = část teplého vzduchu ze subtropické tlakové výše do tlakové níže polárního kruhu
- na J polokouli intenzivnější (více oceánu)
- V větry = část studeného vzduchu z polární tlakové výše do tlakové níže polárního kruhu (ledové, těžké, suché)
- každý vítr má anitivítr
- nejznámější antipasáty
- pravidelné větry vznikající v oblasti rovníku a proudí do subtropických oblastí (k pólům), jdou do výšky
- vznikají ROVNÍKOVÉ TIŠINY
- klidná oblast tlakové níže u rovníku
Vzduchové hmoty
- části atmosféry (masy vzduchu), které se od sebe liší
- neustále se pohybují
- neustále vznikají a zanikají
- liší se místem vzniku:
- a) vznik nad oceánem a pevninou > oceánské a pevninské
- b) podle zeměpisné šířky
- arktická
- polární
- tropická
- rovníková
- liší se dle teploty:
- teplá
- studená
- liší se dle tlaku
- liší se dle vlhkosti
Atmosférické fronty
- přechodné pásmo mezi dvěma vzduchovými hmotami
- úzké pásy vzduchu mezi hmotami
- 1) arktická
- mezi arktickou a polární vzduchovou hmotou
- 2) polární
- mezi polární a tropickou hmotou
- 3) tropická
- mezi tropickou a rovníkovou hmotou
Studená atmosférická fronta
- vytlačí teplou do výšky a přináší srážky
Teplá atmosférická fronta
- teplá vytlačí studenou (studená se vtírá pod teplou)
Okluzní atmosférická fronta
- srážka 2 studených, obě vytlačily teplé
Sezónní větry
- 1) monzun
- sezónní větrné proudění, během roku mění svůj směr a to jen 2x > letní, zimní
- vždy sezónní vzduchová výměna mezi oceánem a pevninou
- největší – JV Asie (poloostrovy Přední a Zadní Indie)
- a) letní
- přináší mírné ochlazení, obrovské množství srážek
- přináší přívalové deště
- zaražen o Himaláje > poušť Gobi
- Přední a Zadní Indie > teplé a vlhké podnebí
- b) zimní
- oceán se zahřál a je teplý (nad ním tlaková níže)
- nad pevninou tlaková výše
- vzduch proudí ze suché a studené pevniny > suchý a studený
- ovlivňuje ho reliéf pevniny
- ovlivňuje život na pevnině
Místní větry
- 1) Fén
- místní vítr proudící přes horská pásma
- padavý teplý vítr
- klidný suchý vítr
- začne stoupat na návětrné straně
- zbytek pak se stoupajícím tlakem klesá dolů
- 2) Bóra
- horská pásma
- studený vítr
- po horském pásmu tlačí studený vzduch
- na konci se nestačí ohřát a padá dolů
- pruský pokles teploty (!)
- způsobuje námrazy, vichřice
- agresivní vítr
- většinou Himaláje, Andy,…
- 3) Bríza
- pobřežní vánek
- rozdíl denní X noční
- vane:
- z moře > pevninu (den)
- z pevniny > moře (noc)
Skleníkový efekt
Důsledky:
- globální oteplování (vdesetinnách °C)
- tání hlavně kontinentálních ledovců > zvyšování hladin světového oceánu, (změny klima)
Řešení:
- omezení spalování fosilních paliv
Světelné znečištění
= Nadměrná produkce umělého osvětlení.
- normálně je vidět cca 3500 hvězd > světelné znečištění > cca 400 hvězd
Důsledky:
- problém se spaním
- poruchy metabolismu
- škodí zraku
- škodí rostlinám, zvířatům
- (absolutní tma – jen v jeskyních