- konec 14. st. – 2. pol. 15. st.
- začátek – smrt Karla IV.
- konec – smrt Jiřího z Poděbrad
- rozdělení doby:
- 1) Doba přípravná (předhusitská)
- doba vlády Václava IV.
- 2) Doba husitská (1400 – 1434)
- působení mistra Jana Husa
- husitské války
- 3) Doba polipanská
- období vlády Jiřího z Poděbrad
- 1) Doba přípravná (předhusitská)
1) Doba přípravná (předhusitská)
- nástup Václava IV na trůn
- úpadek královské moci
- spory se šlechtou
- dochází k velkým sporům Češi X Němci
- krize v církvi:
- 1) dvoj nebo troj papežství
- vláda 2 nebo 3 papežů
- 2. papež zvolen Karlem IV.
- 2) bohatnutí církve
- začala prodávat odpustky
- proti tomu kazatelé
- začala prodávat odpustky
- důsledky:
- 1) požadavek církev očistit > žebravé řády – hlásaly chudobu a sami byly chudé
- chudí mniši žebrají na ulicích
- kázání ve městech
- 2) návrat k Bibli k úplně prvotnímu
- lidé začali žádat Bibli ve svém národním jazyce
- 1) požadavek církev očistit > žebravé řády – hlásaly chudobu a sami byly chudé
- 1) dvoj nebo troj papežství
- za Karla a Václava IV vzniká velké množství překladů Bible do ČJ
- velký vliv v Čechách získává Univerzita Karlova – hlavně artistická (dnes filozofická) fakulta; přípravka na práva, medicínu, náboženství
- 1) laicizace = pronikání literatury do nižších vrstev
- psát literaturu mohou i venkované
- číst literaturu mohou i venkované
- 2) demokratizace = zesvětštění témat
- literatura se stává zábavnou
- vulgární, zesměšňující,… prvky
- literatura se stává zábavnou
Zábavná literatura
- rozšíření zábavných povídek za Karla a Václava IV. (př. Tristan a Izolda, O Brunclíkovi)
- čtou a překládají se bajky
- kolem roku 1400 – Smil Flaška z Pardubic „Nová rada“ – v díle vystupují zvířata s lidskými vlastnostmi, společnost, všichni lidé, v čele lev – král, alegorie – cíl: dát rady, jak dobře vládnout, aby království fungovalo
Kazatelé
- kritika společnosti a církve
- 1) Konrad Waldhauser
- Němec
- do Prahy pozván Karlem IV.
- učenec a filozof
- kázal latinsky a německy
- kázal seshora (kázal horním vrstvám)
- 2) Jan Milíč z Kroměříže
- kázal sesdola (kázal dolním vrstvám)
- kázal pro lidi
- kázal v ČJ
- vedl odříkavý život (byl asketa)
- byl chudý
- horlivý kazatel
- 3) Matěj z Janova
- učitel na VŠ
- učenec
- psal a kázal latinsky
- asi přeložil Bibli do staročeštiny
- kritizoval středověký feudální sytém
- 4) Tomáš Štítný ze Štítného
- spíše spisovatel
- jihočeský zeman = nižší šlechtic
- ze začátku chudý
- sám se naučil číst, psát a latinsky (samouk)
- nakonec studoval na univerzitě
- psal česky
- první díla pro svou rodinu
- psal hlavně traktáty = učená pojednání o náboženské otázce (př. přijímaní hostie)
- díla – hlavně poučení
- 1) „Výklad páteře“
- soubor traktátů
- modlitba Otčenáš
- zejména problém přikázaní (desatera)
- 2) „Knížky šestery“
- sbírka traktátů
- forma rozhovoru mezi otcem a dětmi
- řeči besední (jak se chovat)
- 3) „Knížky o šašiech“
- figurky představují vrstvy společnosti
- každé vrstvě dává rady
- varuje, když se nechovají, jak mají
- na konci díla se šachové figurky sesypou do pytlíku na jednu hromadu > lidé jsou si všichni rovni (všichni jednou umřou)
- píše jednoduchým a srozumitelným jazykem
- 1) „Výklad páteře“
Mistr Jan Hus
- narodil se v jižních Čechách
- studoval artistickou fakultu UK (na této fakultě se dostával titul Bc.)
- nejprve se stal učitelem, pak děkanem a nakonec rektorem UK
- od r. 1402 káže v betlémské kapli (dnes patří ČVUT a má tam promoce)
- 1412 – interdikt nad Prahou (zákaz církevních obřadů)
- 1410 – klatba na Husem (klatba = vyobcování člověka z církve (nesmí se účastnit obřadů))
- 1412 – odchází na Kozí hrádek
- z něj pak nejprve odchází na hrad Krakov a pak je pozván do Kostnice na koncil (= církevní sněm)
- 06.07.1415 – v Kostnici upálen (neodvolal své učení)
- v radikálních názorech nejznámější
- následník: Jeroným Pražský (upálen v Kostnici 1416)
- chtěl vrátit přijímání podobojí (oplatka + víno)
- podobojí = utrakve (utrakvisté)
- Husovi následníci: husité, kališníci
Husovo učení
1. navázal na učení Johna Wycliffa
- chtěl očistit církev
- Hus četl jeho myšlenky a zveřejňoval je
2. přímo kritizoval církev u nás
3. spolupráce s Karlem IV. a UK
- UK byla složena ze čtyř národů
- Hus nechal vydat „Dekret kutnohorský“ (1410)
- posílení českého vlivu na UK
Literární díla
a) česká
- „Knížky o svatokupectví“
- kupčení s úřady (prodávání úřadů)
- kritika bohatství církve
- kritizuje i papeže
- „Výklad viery desatera a páteře“
- sbírka traktátů
- základní principy křesťantsví
- „O šesti bludiech“
- o bludech (falešná představa)
- vysvětlení rozporu: jak by se chovat měla X jak se církev skutečně chová
- sbírka kázání
- základem kázání úryvek z evangelia
- bývala řazena dle církevního roku (chronologicky)
- o bludech (falešná představa)
- „Dcerka“
- inspirace díly Tomáše Štítného
- rady ženám, jak se správně chovat
- z Kostnice psal česky ještě dopisy (později i v LJ)
b) latinská
- „O církvi“
- vyjádřil všechny své základní názory:
- hlavou církve není papež, ale Ježíš
- nabádá věřící, aby nevěřili církevním představitelům, ale aby se otáčeli přímo k Bibli
- lidé mají právo na Bibli v národním jazyce
- dílo považováno za nejkacířštější od Husa
- vyjádřil všechny své základní názory:
- „O českém pravopisu“
- pokus o reformu zpřežkového pravopisu > zjednodušil > zavedl tzv. nabodeníčka (znaménka):
- dlouhé (čárka)
- krátké (tečka)
- později háček
- dnes diakritický pravopis
- pokus o reformu zpřežkového pravopisu > zjednodušil > zavedl tzv. nabodeníčka (znaménka):
- z Kostnice psal i dopisy v ČJ, LJ
Po smrti Jana Husa
- literatura dostává ráz agitační (= snaha získat lidi na svou stranu)
- literatura zpracovává témata a snaží se lidi přesvědčit pro svůj názor
- spisy začínají být útočné
- mizí LJ a NJ
- objevuje se velká část spisů ve staročeštině
- mění se témata:
- hlavní téma: církevní poučky (dogmata)
- další téma: válčení (husitské války)
- více se začínají psát poleniky (literární útvar, který vznáší argumenty nad něčím a cílem je přesvědčit protivníka)
- píší husité i nehusité
- kacíř = věří v něco neoficiálního (zakázaného)
- vznikají písně (psány uměle a cíleně), nejprve se tradovaly ústně, později se zapisovaly do sborníků = kancionálů
- Jistebnický kancionál – nejdůležitější husitské písně
- „Ktož sú boží bojovníci“ – použita v bitvě u Domažlic (legenda)
- chorál = vícehlasně zpívaná skladba
- vojenská pravidla:
- „Vojenský řád“ sepsal Jan Žižka z Trocnova
- pravidla pro husitskou armádu
- mají být k sobě spravedliví a rovni
- kronika – sepsal Vavřinec z Březové
- objektivní
- aktuální události jeho života
- Vavřinec z Březové sepsal dále píseň „Píseň přeslavné Koruny české“
- oslava bitvy u Domažlic
- „Budyšínský rukopis“
- 1) Hádání Prahy s Kutnou Horou
- alegorie (vyprávění na základě jiného obrazu)
- Praha – mladá dívka (husitská)
- Kutná Hora – stará bába (katolická)
- hádání = spor
- autor dává za pravdu Praze
- 2) Žaloba Koruny české
- reaguje na korunovaci Zikmunda českým králem
- odsouzení korunovace
- nesouhlas s volbou Zikmunda českým králem
- prohusitské stanovisko
- odpor proti Němcům
- oslava bitvy na Vítkově r. 1420
- 3) Porok koruny české (porok – odvozeno od „rokovat“ = radit se)
- soudní obžaloba Zikmunda Lucemburského
- prohusitské stanovisko
- odpor proti Němcům
- oslava bitvy na Vítkově r. 1420
- 1) Hádání Prahy s Kutnou Horou
- „Vojenský řád“ sepsal Jan Žižka z Trocnova
3) Doba polipanská
- období po r. 1434
- končí +- 1500
- doznívají husitské války
- ještě se píší polemiky, zpívají se písně
- přibývá zábavná literatura
- Jiří z Poděbrad (měl několik synů)
- byl zvolen šlechtou (domácí)
- vymyslel projekt mezistátní spolupráce
- po Evropě vyslal mnoho poselstev
- Václav Šašek z Bířkova „Deník z Čech až na konec světa“
- Petr Chelčický
- dal vzniknout nové církvi
- pocházel z jižních Čech
- pravděpodobně nižší šlechtic
- prosazoval volnost, rovnost a bratrství mezi lidmi (velice revoluční)
- 1) „O boji duchovním“
- proti bezpráví a zlu se nesmí bojovat zbraněmi, ale rozumem a silou ducha
- filozofie pasivity
- inspiroval se Lev Nikolajevič Tolstoj
- 2) „O trojím lidu“
- napadá teorii trojího lidu > všichni jsou si rovni
- 3) „Postila“
- soubor kázání
- 4) „Síť víry“
- nejvýznamnější dílo
- alegorický traktát
- síť = církev
- všichni věřící tvoří rybičky chytané sítí
- síť poškozují (trhají) císař a papež
- měli by být rybáři, síti a rybičkám škodí
- r. 1457 – vznik nové církve „jednota bratrská“ = „čeští bratři“
- prvním sídlem Kunvald v Orlických horách
- neprotivit se současné vládě a společnosti, ale pokojně pracovat na svém
- měla problémy se udržet
- přesunula se do Kralic na Moravě a založila nejlepší tiskárnu ve Střední Evropě