- 16. st. – velký rozkvět (15.st. – husitství → úpadek)
- do hospodářství neinvestují jen měšťané, ale i šlechta
- šlechta podporuje hlavně: pivovarnictví, rybníkářství (Jakub Krčín z Jelčan – v jižních Čechách vybudoval velké rybníky), pěstování obilovin, těžba nerostných surovin (hlavně stříbra) – těží se hlavně na Jáchymovsku – těžbu v Jáchymově provozují Šlikové – těží se jáchymovský šlikovský tolar ⇒ vznik slova dolar
- nejvýznamnější a nejbohatší rod – Rožmberkové
- poslední Rožmberk – Petr Vok – neměl děti ⇒ Rožmberkové vymírají
Archiv pro rubriku: Dějiny Českých zemí
Rudolf II.
- dostal důkladné vzdělání ve Španělsku
- měl rád kulturu
- nástupce trůnu po Maxmiliánovi II.
- byl katolík (španělská výchova)
- nejprve do Vídně, pak do Prahy (v Praze se usídlil)
- Praha se stává sídelním městem císaře ⇒ pozdvižena mezi nejlepší a nejkrásnější města, centrum obchodu a diplomacie
Nástup Habsburků na český trůn – 1526
- poslední Jagellonec Ludvík („dítě“) – utopil se v bažině po prohraném boji s Turky
- Ferdinand I. Habsburský
- švagr Ludvíka Jagellonského
- měl ženu Annu Jagellonskou (Ferdinand ji upřímně miloval, nechal pro ni budovat letohrádek královny Anny = Belveder)
- velmi úzce spjat s Jagellonci
- 1526 – přijat za českého panovníka – spojuje Čechy, rakouské země, Uhry ⇒ habsburská monarchie
- byl bratrem Karla V.
- potíže:
- 1) nastoupil na trůn stavovské monarchie X chtěl zavést absolutismus
- 2) musí řešit pronikání luteránství do Čech (náboženské problémy)
- 3) nedostatek peněz (potřeba peněz na války s Turky)
- 1546 – 47: ozbrojený konflikt šlechta X panovník
- Ferdinand šlechtickou vzpouru potlačil ⇒ musela se podrobit jeho podmínkám
- následky porážky:
- 1) germanizace
- 2) rekatolizace (znovu zavést katolickou šlechtu a potlačit luteránství)
- 3) zavádění absolutismu
- následky porážky:
- Ferdinand šlechtickou vzpouru potlačil ⇒ musela se podrobit jeho podmínkám
- za jeho vlády povolán do Čech SI – jezuité
- po smrti Ferdinanda I. trůn přebírá jeho syn Maxmilián II.
- Maxmilián II.
- ochoten diskutovat s představiteli náboženství v Čechách
- 1575 – česká konfese (konfese = vyznání víry, ze strany panovníka příslib tolerovat nekatolíky a zároveň domluva nekatolíků na společném vyznání víry)
- konfese sjednána ústně
husitství/husitské hnutí
Periodizace
- počátky české reformace (cca 1400 – 1419)
- husitské války (1420 – 1434)
- polipanské období (1434 – 1458)
- poděbradská doba (1458 – 1471)
václav IV.
- syn Karla IV. a Anny Svídnické
- ještě před volbou ho Karel IV. nechal korunovat králem
- otcem rozmazlován
- vladaření ho nebavilo
- když Karel IV. zemřel, obklopoval se nižšími šlechtici → s nimi pořádal hostiny, lovy,…
- dostával se do velkých konfliktů s vyšší šlechtou
- stát se dostával do finanční krize
karel IV.
- na francouzském dvoře se seznámil se svou 1. manželkou – Blanka z Valois [Valoa]
- další manželky: Anna Falcká, Anna Svídnická, Alžběta/Eliška Pomořanská
- manželky mu přinesly území
- ve Francii získal diplomatické vzdělání
počátky českého státu
- kolem 500 přichází Slované
- kolem 630 vzniká Sámova říše
- přichází Čechové – usazují se kolem soutoku Labe a Vltavy
- přichází i Zličané, Lučané a další
Československo mezi válkami
- 28.10.1918 - vznik Československa
- provizorní vláda – „mužové října“ (Švehla, Rašín, Soukup, Stříbrný, Šrobár)
- moc převzal národní výbor
- 30.10.1918 – se připojilo Slovensko tzv. Martinskou deklarací (podepsána ve městě Martin) + Podkarpatská Rus