Česká kultura na přelomu 19. a 20. st.

Architektura – neostyly

Secese

Obecní dům v Praze
velká okna, zdobnost, křivky
výtvarné umění: Alfons Mucha (plakáty, Slovanská epopej – momenty českých dějin)
sochařství: Josef Václav Myslbek (socha sv. Václava)

Česká moderna

volné uskupení mladých začínajících autorů (básníci, kritici, prozaikové)
vznik 1895
1895 – vydává „Manifest“ české moderny → vznik české moderny
Manifest vydali: Josef Svatopluk Machar (básník), František Xaver Šalda, František Václav Krejčí
v Manifestu požadavky: literární, sociální, politické
v Manifestu požadovali tvůrčí svobodu, právo na projev individuality
sociální požadavky – víc psát o životě dělnictva
politické požadavky – aby nebyla cenzura

Katolická moderna

František Xaver Šalda

literární kritik
zakladatel moderní literární kritiky u nás
*Liberec
psal hlavně eseje = odborné články, které mají i estetickou úroveň
soubory esejí „Boje o zítřek“
- poezie nemá být poplatná době, nejdůležitější je opravdovost básníkova prožitku
- v esejích požaduje tvůrčí svobodu
- kritická hodnocení českých i zahraničních autorů, vyzdvihuje např. Máchu
„Duše a dílo“
- věnuje se hlavně romantickým spisovatelům (Gustav Flaubert, Božena Němcová)

Josef Svatopluk Machar

*Kolín
působil hlavně ve Vídni (jako úředník)
stal se inspektorem československé armády
postupně začal nesouhlasit s Masarykem
dostal se až k pravicovým stranám
hlavně básník, jasný, přímočarý styl, směřuje k prozaičnosti, hovorové výrazy
1) lyrika
- „Confiteor I – III“
  - confite = vyznávat se, zpovídat se
  - zpovídá se z toho, že nemá rád národní ideály, vlastenčení
  - hovorový jazyk
- „Čtyři knihy sonetů“
  - sonet není milostný, do jeho sonetu se dostává sociální nebo politická tematika
  - aktualizace – zachovává tradiční formu, ale mění obsah
- „Tristium Vindobona“
  - = vídeňské žalozpěvy/žalozpěvy z Vídně
  - odkazuje na Ovidiovy žalozpěvy
  - Machar kriticky posuzuje situaci v Čechách
2) epika (psal poezii)
- „Zde by měly kvést růže“
  - věnuje se osudům žen
  - žena je osobnost plná dojmů a pocitů, ale naráží na okolí, které ji nechápe – drsná realita (př. manželství)
3) lyricko – epický cyklus
- „Svědomím věků“
  - porovnává křesťanství a antiku
  - projevuje se jeho odpor k náboženství
  - vrcholem dějin je pro něj antika, křesťanství odsuzuje
  - vyzdvihuje antiku, křesťanství odsuzuje

Antonín Sova

pochází z J Čech
žil v Praze ⇒ tesknil po J Čechách
měl vleklou chorobu → samotář, nebyl ženatý, uchyloval se k básním, plachý
úzký vztah k hudbě
v básních eufonie – hudebnost; impresionismus i symbolismus
sbírka básní „Rybníky“
„Z mého kraje“
- líčení pocitů = impresionismus
„Údolí nového království“
- nové království → nová společnost kde nejsou sociální rozdíly, funguje v ní jen harmonie, soulad, pochopení

Otokar Březina

patří k mladým autorům spojeným Manifestem
žil na Moravě → byl mimo dění
žil v Jaroměřicích nad Rokytnou, Telči
samouk
učitel
nikdy se neoženil
začínal jako symbolista → básně přeplněné metaforami, symboly, zkratkami ⇒ špatně se čte; je pesimistický, koncem života pesimismus ubývá
„Tajemné dálky“
- truchlivá sbírka
- vzpomíná velmi smutně na dětství a matku
- zklamání z nenaplnění sňatku
„Svítání na západě“
- probouzí se z pesimismu, snaží se překonat strach ze smrti → dostane se k nadosobním ideálům
„Větry od pólů“
- hodně abstraktní
„Stavitelé chrámů“
„Ruce“
Stavitelé chrámů + Ruce – dochází ke smíření se světem, všichni lidé se spojí (ruce) a budou budovat lepší společnost, vize společného bratrství

Kolongo