Ruchovci a Lumírovci

Ruchovci – dle almanachu „Ruch“ – vydán r. 1868 (na oslavu položení základního kamene Národního divadla)
„Lumír“:
- noviny (časopis)
- začalo se vydávat v 60. letech 19. st.
- vydávány do 1. sv. války
Ruchovci – škola národní
- téma tvorby: vlastenectví, zemědělství (selství), sociální
- silná historická témata (Karel IV., Husité,…)
Lumírovci – škola kosmopolitní
Ruchovci: Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, Josef Václav Sládek (spíše Lumírovec)
k Ruchovcům mají blízko tvůrci historické prózy
Lumírovci: Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, J. V. Sládek

Svatopluk Čech

Poezie

a) epická
- 1. alegorie = převyprávění tématu na jiném obraze
  - „Evropa“
    - Evropa je loď, na palubě lidé z různých sociálních skupin, různě bohatí, na lodi dojde ke vzpouře
    - sympatizuje s revolucionáři, ne anarchisty
  - „Slavie“
    - slavie – slovanství
  - „Hanuman“
    - Hanuman je opičí král, žije s opicemi v opičím státě v Indii, vypraví se do Evropy → poznává vynálezy → návrat do Indie a chce tam všechna zařízení zavést (nepodaří se mu úplně, protože některé reformy jsou nesmyslné)
    - alegorie rakouské říše
- 2. národní minulost
  - „Žižka“
  - „Husita na Baltu“
- 3. venkov
  - „Ve stínu lípy“
  - „Lešetínský kovář“
    - + sociální tematika
b) lyrická
- hlavně politická píseň = burcování k aktivní činnosti
- „Písně otroka“

Próza

Josef Václav Sládek

přítel Svatopluka Čecha
začínal jako Ruchovec
Sládek se s Čechem setkal na gymnáziu v Praze
narození – Zbiroh, zemřel ve Zbiroze
rád fotil
1868 → USA, pobyl tam nějakou dobu jako pomocný učitel, ale hlavně jako dělník
s Čechem založil Ruch
v USA získal znalosti o indiánech (dosud nikdo z Čechů nevnesl do české literatury)
jeho manželka porodila mrtvého syna a zemřela → námět prvních básní
druhý sňatek → dcera, optimističtější
i autor Lumíra
snaha Lumírovců: obohatit českou literaturu o cizí prvky, otevřít českou literaturu světu (pozvednout ji na světovou úroveň)
Lumírovci – parnasismus (parnas – literární vrchol) (parnasismus – umění nesmí být tendenční době, umění musí být pro umění)
umělci se snaží o vznešená témata, ta musí být něco výjimečného

Dílo

„Básně“
- motivy z Ameriky, lyrická poezie truchlící nad smrtí ženy
„Jiskry na moři“
- podobné motivy jako básně
„Selské písně a české znělky“
- vrací se k ruchovským tématům
- optimistická
- hl. hrdina: oráč (rolník); opěvované prostředí – pole, louky
- melodistická, snadno plyne
zakladatel kvalitní české poezie
nejznámější sbírka – „Zvony a zvonky“
vynikající překladatel z AJ
přeložil všech 33 tehdy dostupných Shakespearových děl

Jaroslav Vrchlický

nejlepší reprezentant lumírovské školy
vlastním jménem Emil Frída
velký přítel Sofie Podlipské
nakonec si vzal dceru S. Podlipské
asi po 10 letech manželská krize – poznamenala ho osobnostně i literárně
studoval na filozofické fakultě
poté jako vychovatel do Itálie – tam se potkal hlavně s renesancí, která ho ovlivnila
ovládal italštinu a francouzštinu
prosazoval u nás sonety (kvůli Itálii) a rondely
hlavně básník
dramatik
překladatel – uměl hlavně románské jazyky
novinář – působil hlavně v Lumíru

Básně

v 70. letech – optimismus
- mladý, plný elánu, zkušenosti z cest
- „Rok na jihu“ – sbírka
- „Dojmy a rozmary“ – sbírka
- inspiroval se Hugovým cyklem „Legenda věků“ → cyklus „Zlomky epopeje“ – líčení dějin se zaměřením na Česko
- ve Zlomcích epopeje se objevují básně o Spartakovi a Přemyslu Otakaru II.
80. léta – svatba s dcerou S. Podlipské
- básně příliš protkány antickými bytostmi (kvůli lásce)
- básně nečeské ⇒ kritizován
90. léta
- krize v manželství i literatuře
- příliš kritizován mladou generací
- básně jsou pesimistické, zahořklé
- má potřebu se obhajovat
- „Okna v bouři“
po r. 1900
- zklidnění v poezii, rozjasnění
poezie hlavně lyrická + lyrickoepická

Překladatelství

Drama

uznávaný a hraný
3 oblasti:
- a) veselohra – „Noc na Karlštejně“
- b) národní dějiny – „Drahomíra“, „Bratři“
- c) antika – „Hippodamie“ (1 z tragických postav kolem hrdinů trojské války)

Julius Zeyer

Lumírovec
tvorba odpovídá tomu, co tvořili Lumírovci X názorově se s Lumírovci neshodoval
pocházel z bohaté pražské rodiny (uměl NJ, ČJ, francouzštinu ⇒ zapojil se do kosmopolitní školy)
překládal
pocházel ze sedmi dětí, byl do konce života samotářský, neoženil se
nadaný X studia nedokončil
básník, prozaik, překladatel
jeho tvorbu ovlivnila stará chůva (vyprávěla mu pohádky, mýty, báje atd.) ⇒ psal novoromanticky
literárně se vrací do minulosti (rytíři, dávné báje, mýty)

Próza

nejprve fantastické novely
- tajuplní hrdinové, milostné intriky
nejvýznamnější – román „Jan Maria Plojhar“ – mladík, který bojuje za vlastenecké ideje, je zraněný → léčí se v Itálii, tam se zamiluje → nakonec na zranění umírá; hlavní téma – Janovy sny a představy o budoucnosti národa → vidí všude jen pasivitu
román „Dům u tonoucí hvězdy“
adaptace:
- „Román o věrném přátelství Amise a Amila“
  - nezradit

Poezie

Drama

„Radůz a Mahulena“
- veršované drama na motivy slovenské pohádky
- zhudebnil Josef Suk
- epické pohádkové drama
- hlavní motiv – síla lásky

Alois Jirásek

Próza

Drama

„Lucerna“
- blízko k Tylovým báchorkám
- pohádkové bytosti a pohádkový motiv
i historická témata:
- „Jan Hus“
- „Jan Žižka“
- „Jan Roháč“

Kolongo