• vodní obal Země
• 29% souše, 71% vody
• 94% slané vody, 6% sladké vody
• ze 72,2% je sladká voda v ledovcích
• jen 5% sladké vody tvoří řeky
• 27,5% sladké vody – podpovrchová

• slaná voda: oceány, moře
• oceány (dle rozlohy, procenta udávají podíl z celkové plochy všech oceánů):
  • 1) Tichý – 35%
  • 2) Jižní (ledový) oceán – 29%
    • od roku 2000 je pojem Jižní oceán zaveden, ale není uznáván na celém světě
  • 3) Atlantský – 18%
  • 4) Indický – 15%
  • 5) Severní ledový – 3%
• voda i v atmosféře (z celkového množství vody setiny %)
• zkoumá:
  • hydrologie – povrchové a podpovrchové vody
  • hydrogeologie – systém podzemních vod
  • hydrogeografie – rozložení (rozmístění) vody na Zemi, souvislosti s ostatními přírodními sférami
  • oceánografie – zákonitosti v oceánu
• dochází ke stálé výměně mezi složkami
• základní oběh: koloběh vody v přírodě:
  • malý
  • velký
  • příčiny: sluneční záření, zemská přitažlivost
  • koloběh vody v přírodě:
    • velký – probíhá mezi oceánem a pevninou
    • malý – probíhá jen nad pevninou/oceánem
• převážná část spadlé vody se vsákne
• cca od 1200m pod hladinou úplná tma
• sněžná čára:
  • a) dočasná
  • b) trvalá
  • průměrná výška: 2000m.n.m.
  • min.: země Františka Josefa – cca 60m.n.m.
  • max.: Tibet, Himaláj – cca 6000m.n.m.
• bažina = část zemského povrchu, dočasně/trvale podmáčena vodou
• rašeliniště = část zemského povrchu, dočasně/trvale podmáčena vodou, zarůstá rašelinou → léčivé účinky, průmyslové využití
• teplota vody ovlivňuje proudění vody:
  • vertikální
  • horizontální
• všeobecná cirkulace atmosféry ovlivňuje směr i teplotu oceánských proudů
• proudy:
  • teplé: Golfský (dělí se na Severoatlantský a další), Kuro – šio (rovníkový),…
  • studené: Peruánský (Humboldtův), Kalifornský, Západní příhon, Kanárský, Labradorský,…
• vlastnosti vody:
  • každá voda obsahuje soli → vyvolávají reakce
  • slaná/sladká → udává SALINITA
  • 1) SALINITA
    • = množství solí na 1 kg vody
    • průměrná: 35‰ (35‰ rozpuštěné soli / 1 kg vody)
    • záleží na množství srážek
    • na pouštích vysoká
    • záleží na množství slunečního záření
    • malá na pobřeží kontinentů (voda se tam kvůli řekám ředí)
    • mořská voda obsahuje mnoho různých solí, nejvíce se rozpouští NaCl ⇒ mořská voda slaná
    • sůl se do vody dostává přenosem rozpadlých hornin z pevniny a také z rozpadlých hornin na mořském dně
    • NaCl tuhne při -2°C
    • BRAKICKÁ VODA
      • objevuje s v ústí řek
      • sladkoslaná
  • 2) TEPLOTA VODY
    • ovlivňuje: sluneční záření, teplo ze dna, podnebí, teplo z živočichů a rostlin
    • termoregulátor: noc X den, roční období
    • na dně 0 – 2°C
    • na hladině cca 17°C
  • 3) POHYB MOŘSKÉ VODY
    • neustálý pohyb:
      • 1) všeobecná cirkulace atmosféry
      • 2) pohyb mořského dna, ryby, mořské dmutí, vlnění (způsobuje všeobecná cirkulace atmosféry)
    • vlna tsunami = obrovská vlna vyvolaná zemětřesením
      • většinou má katastrofální důsledky
      • čím je vznik dál od pobřeží → menší následky
      • čím víc se blíží k pobřeží → tím větší výška (naráží na šelf a zvedá se)
      • 2004 – Srí Lanka
      • 2011 – Japonsko –  zasáhla jadernou elektrárnu Fukušima → jaderná katastrofa

Vodstvo pevnin

A – povrchové

B – podpovrchové

A – povrchové

• 1) vodní tok (řeky)
  • koryto
  • průtok
  • režim odtoku (subtropy – léto nejmenší, zima největší)
  • délka toku (pramen – místo vzniku nového toku)
  • a) RON = nesoustředěný odtok vody
  • b) KORYTO = soustředěný odtok vody
    • následuje říční síť (soustava toků na určitém místě)
      • 1. stromovitá
      • 2. pravoúhlá
      • 3. vějířovitá
      • 4. asymetrická
      • …
  • levý/pravý přítok (určuje se PO PROUDU řeky)
  • povodí = území, ze kterého je voda sváděna do jedné řeky
  • rozvodí = hranice mezi povodími
  • delta = ústí toku
    • a) PŘÍMÉ
    • b) NÁLEVKOVITÉ
    • c) DELTOVITÉ
• 2) jezera
  • = přírodní sníženina, která je buď úplně, nebo částečně zalita vodou
  • podle původu:
    • síly:
      • a) ENDOGENNÍ – jezera:
        • vulkanická (kráter zalitý vodou, hrazená lávou),
        • tektonická (vznik kryptodepresí, př.: Bajkal, africká jezera),
        • reliktní (př.: Kaspické – i tektonický původ – Kaspické – pozůstatek části moře nebo jiného vodního toku)
      • b) EXOGENNÍ – jezera:
        • ledovcová (vznik ledovcovou činností)
          • 1) karová (svou vahou ledovec na své cestě vytlačil díru → zalita vodou)
          • 2) hrazená morénou (př.: Lago di Garda, Ženevské)
        • krasová (př.: Macošské)
        • pobřežní (př.: Maracaibské)
  • vznikají i zanikají
  • vysychání – př.: Aralské jezero

Umělé vodní nádrže

• a) rybníky – chov ryb, zadržování vody (zásobárna spíše užitkové vody), menší, mělčí, lze postavit téměř kdekoli
• b) přehrady – proti povodním, výroba energie, zavlažovací systémy, zadržování většího množství vody, vznik pouze na řece, zásobárna pitné vody, u nás nejvíce na Vltavě (korytu tvaru U), výhody: kontrola hladiny vody (protipovodňové), výroba energie, zdroj vody pro okolí, nevýhody: zaplaví velkou část území, vymýcení vegetace
• obojí: rekreace

B – podpovrchové

• 1) půdní voda
• 2) podzemní voda
• půdní voda:
  • nevytváří souvislou vodní hladinu
• podzemní voda:
  • zásadní zdroj pitné vody
  • důležitá ochrana vodních zdrojů
  • tendence – spotřeba vody stále roste
  • 40% světové populace – nedostatek pitné vody

 

• minerální voda – větší množství rozpuštěných minerálů, léčivé účinky
• termální voda/pramen – voda se zvýšenou teplotou (nejteplší v ČR – Vřídlo), léčivé účinky
• krasová oblast – oblast s vyšším výskytem podzemních vod