• souhrn sociálních pozic (statusů) a s nimi spojených sociálních rolí
• sociální pozice (status) – postavení, které jedinec zaujímá v sociální skupině, popř. ve společenské struktuře
• toto postavení má určitou hodnotu a je spojeno s výkonem určitých rolí (očekávaného chování, sobour práv a povinností). Pokud by se nechoval podle očekávání, mohou přijít negativní sankce (tresty, zákazy, omezení). Pozitivní sankce (pochvaly, odměny) stimulují správné jednání.

Typy statusů

• a) vrozené – souvisí s biologickou stránkou člověka (status ženy, muže, pubescenta, apod.)
• b) připsané (askriptivní) – jedinci je připisuje společnost (cizinec, šlechtic, aj.)
• c) získané – výsledek vlastního úsilí člověka (lékařka, soudce, policista, hejtman, aj.)

Sociální stratifikace

• rozvrstvení společnosti na základě nerovného rozdělení určitých statků
• vertikální stratifikace – hierarchické uspořádání, vytváří se tzv. společenský žebříček (např. podle vzdělání, podle příjmů apod.)
• horizontální stratifikace – není hierarchie, podle věku, pohlaví, americký sociolog Gerhard Lenski vyznačuje 3 dělítka:
  • a) podle materiálního bohatství
  • b) podle moci – schopnost ovlivňovat druhé
  • c) podle prestiže – úcta ze strany druhých

Sociální mobilita

• přesun jedinců nebo skupin mezi sociálními pozicemi ve stratifikačním sytému
• mobilita vertikální:
  • a) vzestupná (do vyšších vrstev)
  • b) sestupná (do nižších vrstev)
• mobilita horizontální – přesun bez změny v sociálních vrstvách (územní změna)
• mobilita intergenerační – přesun mezi generacemi – děti mají lepší postavení než rodiče
• mobilita intragenerační – přesun v rámci jedné generace, kdy na konci života mají lidé horší – přesun v rámci jedné generace, kdy na konci života mají lidé horší nebo lepší postavení než na začátku

Typy stratifikačních systémů

• podle podoby nerovnosti:
  • a) otrokářský systém (svobodní občané X otroci)
  • b) kastovní systém (lidé se do kast rodí, neprostupnost kast)
  • c) stavovský sytém (tvořen stavy i právem, tradiční nerovnost, určitá mobilita možná)
  • d) třídní systém (tvořen třídami – rozdíl odvozen z vlastnictví výrobních prostředků (Marx) nebo postavením na trhu práce (Weber), třídy jsou prostupné)

Sociální kontrola

• má za úkol udržovat sociální řád a tím působit na stabilitu společnosti, jde o soubor nástrojů, jimiž se posiluje hraní sociálních rolí a aby to odpovídalo sociálnímu statusu
• 2 podoby:
  • a) vnější (ze strany druhých – rodičů, sousedů, vrstevníků, médií aj.)
  • b) vnitřní (sebekontrola, svědomí)
• v rámci sociální kontroly se uplatňují různé sankce:
  • a) pozitivní (pochvaly, ocenění,…)
  • b) negativní (pokuty, odnětí svobody,…)