• živý obal Země
• krajinná sféra
• 99% pevniny je pokryto biosférou (vegetačním krytem)
• 1% – ledovce, horské štíty
• rostliny se na základě podnebí přizpůsobily a vytvořily biomy = přírodní krajiny
  • rozdělení dle:
    • a) šířkové pásmovitosti
    • b) výškové stupňovitosti

• Biomy:
  • 1) Tropické deštné lesy
    • rovníkový podnebný pás
    • 0° – 10°
    • teplo a vlhko
    • oblasti:
      • 1) Amazonie
      • 2) Konžská oblast (dle řeky Kongo)
      • 3) Indomalajská
    • patrovité uspořádání:
      • 1) do 1m (do 1 – 2m)
        • nejhustší vegetace
        • bylinné
        • pronikají sem jen asi 2% slunečního záření
        • nejvíce druhů rostlin a živočichů, rostlin více
      • 2) do 8 – 10m (od cca 2m)
        • keřové
      • 3) do 30 – 35m
        • stromové
      • 4) stromoví velikáni do 50m (až do 80m)
        • patro stromových velikánů
    • problém: nadměrné nekontrolované ilegální kácení
      • důvody: těžba dřeva, palmový olej, zemědělství, výstavba komunikací
      • vypálení pozůstalých rostlin > půda zůstává mrtvá
      • použito pro plantáže (palma olejná, káva, kakaovník)
      • neustálý déšť > 3 – 5 let úrodná půda, degradace, vyplavení živin
  • 2) Tropické střídavě vlhké lesy
    • na S a J od tropických deštných lesů
    • 20° z.š.
    • převládá tropická vzduchová hmota > kolísání teplot a srážek
    • „období sucha a dešťů“ (2 – 3x měsíčně)
      • část lesů opadá
    • S a SV Austrálie, JV Asie – monzunové oblasti
    • plantážnictví – palma olejná, káva, čaj, koření, rýže
  • 3) Savany
    • subtropický a tropický vlhký podnebný pás
    • střídání období sucha a dešťů
    • travnaté oblasti, ojediněle stromy a keře
    • období dešťů: část zaplavena vodou, vegetační období
    • vliv monzunů: léto = déšť
    • Přední Indie, Afrika (NP), Austrálie (buš), J Amerika (Ilanos – Ořinocká nížina, Campos – Brazílie)
      • rozdíly, nejsou stejné
    • šelmy, býložravci, baobaby, akácie
  • 4) Pouště, polopouště
    • bez vegetačního pokryvu
    • málo srážek
    • vysoké teploty
    • oázy = místa s výskytem vody, vegetace > artézské pánve
    • velké rozdíly mezi dnem a nocí
    • občasné vodní toky > díky rychlému vypaření vody
      • Afrika = VÁDÍ
      • Austrálie = CREEKY
  • 5) Vegetace středomořského typu
    • přímořské oblasti Středozemního moře
    • části Austrálie
    • oblasti Mexického zálivu
    • subtropický pás
    • hluboké kořeny rostlin, pevná kůra
    • stromy: cedr libanonský
    • původní vegetací listnaté lesy – káceny > druhotná vegetace: MAKCHIE (MACHIE) – nepropustné trnité keře
    • časté požáry
    • využití: olivové háje, citrusy, tropické a subtropické ovoce
  • 6) Stepi
    • rozsáhlé travnaté oblasti
    • bez stromů (min. výskyt, málo srážek)
    • mírný pás a kontinentální podnebí
    • střídání sucha a dešťů (cca 300mm/rok)
    • k okrajům přibývá srážek a listnatých lesů
    • směrem k pólům lesostepi
    • černozem > nejúrodnější oblasti světa
    • každá step jiná:
      • S Amerika – prérie
      • J Amerika – pampa
      • Evropa – Celina (okolo Paříže, Maďarsko, Rusko, Ukrajina)
      • vysoce zemědělsky využívané
    • Amerika – obilnice světa
    • Evropa – obilnice Evropy
    • stepi také v Mongolsku
  • 7) Tajgy
    • rozsáhlý pás jehličnatých lesů
    • hlavně na S polokouli
    • Evropa: S Švédska a Finska
    • Sibiř – Evropa, Dálný Východ
    • Kanada, Aljaška
    • listnaté lesy by podnebí nezvládly
    • mohutné a husté lesy
    • zimy – velmi chladné
    • léta – krátká, o něco teplejší
    • velkou část roku půda zamrzlá
    • těžba dřeva (významný zdroj)
    • medvěd, rys, vlk,…
  • 8) Tundra
    • převážná část roku teploty pod 0°C
    • léto max. 10°C
    • málo srážek
    • život přizpůsoben dlouhotrvající zimě + tmě
    • permafrost
    • v létě se objevují mechy a lišejníky
    • krajina se nedá využívat
    • málo obydlené oblasti
    • půda hodně podmáčená, bažiny (3 veletoky tečou z J na S > na S řeky zamrzlé > řeky se rozlévají)
    • chybí dopravní síť
    • Transsibiřská magistrála vede J
    • sobi, pižmoni, losi,…
    • inuité, v Evropě Laponci (S Norska, S Švédska, S Finska)
    • na S Ruska obrovské zásoby surovin (plyn,…)
  • 9) Polární kraje
    • ledovce – tloušťka až několik km
    • teploty max. 10°C
    • nad ledovci skalní štíty
    • polární lišky, polární medvědi (velká vrstva podkožního tuku, hustý kožich)
    • život hlavně v mořích (tuleň,…)
    • na J polokouli tučňáci
    • Antarktida – mezistátní území
    • některé státy tam mají stanice
    • obrovské zásoby surovin

Horské podnebí

Faktory

• 0,65°C/100m – změna teploty v závislosti na nadmořské výšce
• zeměpisná šířka
• oceán

 

• různé na celém světě (dle faktorů)

Výškové krajinné stupně

• hranice lesa = linie, nad kterou se snižuje lesní porost, hranice určená nadmořskou výškou, do které se vyskytuje lesní porost
  • v každém pohoří jiná, dle výšky pohoří (Krkonoše 1200m.n.m., Karpaty 1600m.n.m.)
• sněžná čára = linie daná nadmořskou výškou, nad kterou neroztává sníh (je tam po celý rok)
  • nad linií vzniká ledovec, pod linií může být ledovcový splaz
  • v každém pohoří jiná

 

• náhorní plošina = rozsáhlé horské území bez štítů, rovná plocha (Tibetská – 4000m.n.m., Altipláno – Bolívie, Chile)