• stát vystupuje jako:
  • a) hospodářský subjekt
    • 1) na straně poptávky
    • 2) na straně nabídky
  • b) činitel vytvářející ekonomické prostředí

Úloha státu na straně D a S

• 1. stát jako kupující – prostřednictvím státních zakázek (ty jsou velmi cenné, protože):
  • a) stát je odběratel, který může vždy zaplatit
  • b) získat státní zakázku je pro firmy prestižní záležitost
  • c) získání státní zakázky je pro firmu a její zaměstnance většinou dlouhodobější jistota
• pozn.: snaha získat státní zakázku je někdy doprovázena nekalými praktikami – úplatky, korupce
• 2. stát jako prodávající
  • a) stát může podnikat prostřednictvím státních prostředků, resp. podniků se silnou účastí státu
    • je to forma konkurence, aby nebyl monopol
    • není až tak závislý na výsledcích (ztráty kryje jinými příjmy státního rozpočtu)
    • ke kontrole u akciových společností (zčásti soukromých) mívá většinový podíl akcií nebo drží tzv. zlatou akcii (s právem veta)
  • b) stát podniká v oblastech, které jsou rozhodující pro zásadní funkci státu
    • bezpečnost země, doprava a komunikace, výroba energie apod.
  • c) stát podniká v oblastech, kde by jiný subjekt z důvodu nevýhodnosti nepodnikal – zejména v sociální oblasti

Stát jako činitel

• vytváří prostor pro ekonomiku, předurčuje způsob chování ekonomických subjektů
• vytváří hospodářskou legislativu
• 3 důvody pro státní zásahy do ekonomiky:
  • a) nutnost pomoci trhu v efektivním přerozdělování VF a finální produkce
  • b) mírnit sociální nerovnosti v rozdělování příjmů
  • c) ochránce zájmů celé společnosti

Nástroje hospodářské politiky státu

• a) celková politika státu (zahraniční i vnitřní)
• b) monetární politika
• c) fiskální = rozpočtová politika
• d) obchodní politika (dovozní a vývozní)
• e) daňová, celní, důchodová politika
• f) sociální politika
• g) vymahatelnost práva
• h) činnosti kontrolních orgánů státu

Monetární politika

• zaměřena na:
  • 1) regulaci množství peněz v oběhu
  • 2) regulaci úrokových měr
  • 3) stanovení podmínek úvěrů
• pouze ČNB má monopol na emise peněz
• přímé nástroje mon. pol.:
  • a) regulace investiční činnosti
  • b) regulace spotřebních úvěrů (stát může určit max. dobu splatnosti)
  • c) stanovení úvěrových stropů, nucená správa banky, odebrání bankovní licence
• nepřímé nástroje mon. pol.:
  • a) povinné minimální rezervy (objem peněžních prostředků, které každá banka musí uložit na účtu centrální banky – nemusí jít jen o peníze, ale i cenné papíry); výše blokovaných prostředků snižuje nabídku peněz
  • b) lombardovací sazba – úroková sazba, za kterou centrální banka poskytuje úvěry komerčním bankám; růstem lom. s. se peníze stávají dražšími
  • c) operace na volném trhu – centrální banka buď nakupuje, nebo prodává cenné papíry

Fiskální = rozpočtová politika

• spjata s tvorbou a rozdělováním finančních prostředků prostřednictvím soustavy rozpočtů: státní rozpočet, rozpočet krajů a obcí
• FP může být expanzivní (stimuluje ekonomický růst), nebo restriktivní (tlumí ekonomiku)
• státní rozpočet = centralizovaný  fond finančních prostředků, které vytvářejí všechny ekonomické subjekty státu
• stát přerozděluje finance kam potřebuje

Příjmy státní rozpočtu

• tvořeny přímými a nepřímými daněmi a ostatními příjmy
• přímé daně:
  • a) důchodové: daň z příjmu FO, daň z příjmu PO
  • b) majetkové: dědická, darovací, z prodeje nemovitosti, silniční apod.
• nepřímé daně: jsou zahrnuty v ceně zboží a do státního rozp. je odvádí prodejce nebo poskytovatel. Platí finální spotřebitel.
  • DPH, spotřební daň

Výdaje státního rozpočtu

• směřují v určitém poměru zejména do:
  • a) obrany státu (armáda, policie aj.)
  • b) státní správy
  • c) školství, kultury, zdravotnictví, sociálního zabezpečení
  • d) národní hospodářství
• mandatorní výdaje = ty, které vláda musí vyplácet

Typy státního rozpočtu

• a) vyrovnaný (příjmy = výdaje)
• b) přebytkový (příjmy jsou vyšším než výdaje)
• c) schodkový (deficitní, příjmy jsou nižší než výdaje)
• pro zdravý vývoj ekonomiky je lepší přebytkový
• opakovaný deficit stát. rozpočtu se nazývá státní dluh
• stát. rozp. má formu vládního zákona, přijímá jej ale jen Poslanecká sněmovna a schvaluje prezident

Obchodní politika

• vychází z celkové zahraniční orientace státu
• hlavní nástroje:
  • a) stanovení dovozních nebo vývozních kvót
  • b) stanovení celních tarifů
  • c) poskytnutí vývozních subvencí
• neviditelné překážky dovozu – hygienické, zdravotnické, technické aj.
• kvóta = stanovený max. objem daného zboží; nulová kvóta = dovoz zcela zakázán; embargo – extrém

Důchodová a sociální politika státu

• jde o působení na cenu výrobních faktorů na trhu, tj. na mzdy, zisky a ceny
• přímé nástroje:
  • a) administrativní kontrola mezd
    • mzdy regulovány mzdovými tarify (zákonné), mzdovými limity, mzdovými ukazateli (produktivita práce) aj.
  • b) stanovení min. mzdy
  • c) regulace ceny některých druhů zboží

Politika státu v sociální oblasti

• stát stanovuje:
  • hranice odchodu do důchodu
  • výši přídavků a příspěvků různým sociálním skupinám
  • příspěvek na podporu v nezaměstnanosti
  • výše nemocenských dávek
  • procenta zdravotního a sociálního pojištění
  • odčitatelné položky (v rámci zákona o daních)
  • délku dovolené apod.
• platby do zdravotního pojištění jdou do zdravotních pojišťoven, ne státu

Kontrolní orgány státu

• NKÚ – Nejvyšší kontrolní úřad
• Státní potravinářská a zemědělská inspekce (SPZI)
• ČOI – Česká obchodní inspekce
• SÚKL – Státní ústav pro kontrolu léčiv
• Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP)
• ČTÚ – Český telekomunikační úřad
• IBP – Inspektorát bezpečnosti práce

Inflace

• = zvyšování celkové hladiny cen všech statků a služeb v čase
• opačný proces – deflace = snižování celkové hladiny cen

Měření inflace

• pomocí cenových indexů
• nejpoužívanější je index spotřebitelských cen (CPI). Je založen na tzv. spotřebitelském koši (statky a služby, které spotřebovává typický spotřebitel – občan během daného období)
• tento koš je oceněn v období základním (t) a v období sledovaném (t+1). Procentní změna udává míru inflace v %: CPI (t+1) – CPI (t) / CPI (t) *100

Formy inflace

• mírná
  • v rozsahu několika % ročně
  • nenarušuje ekonomiku
• pádivá
  • desítky až stovky % ročně
  • narušuje ekonomiku
• hyperinflace
  • tisíce až miliony % ročně
  • rozvrat ekonomiky, peníze neplní žádně fukńkce

Typy inflace podle místa vzniku

• inflace tažená poptávkou – vzniká na poptávkové straně trhu a je vyvolaná převisem agregátní poptávky (AD) nad agregátní nabídkou (AS)

Příčiny poptávkové inflace

• růst nominálních platů a mezd
• nízké úrokové sazby umožňující růst C a I
• snížení daní
• růst vládních výdajů
• investiční výdaje (I) nepřinášejí dostatečný růst AS

Inflace tlačená náklady

• ceny finálních statků a služeb jsou vytlačovány vzhůru růstem nákladů vyvolaných např. růstem mzdových sazeb, cen surovin, energie apod.
• inflace tlačená náklady může vzniknout při zvýšení mezd rychlejším tempem; působením nedokonalé konkurence

Další pojmy

• inflace setrvačná – inflace může pokračovat i určitou dobu poté, co její bezprostřední příčiny již dozněly
  • její vznik je spojen s tzv. inflačním očekáváním i tím, že se ekonomické subjekty s inflací „naučily žít“
    • automaticky zohledňují očekávanou míru inflace
• dezinflace = pokles inflace
  • klesají procentní přírůstky cenové hladiny