• počátky ve starověku – antika
• Xenofon (asi 430 – 355 př. n. l.) autor spisu Oikonomikos – zabýval se správou a hospodařením domácnosti (role ženy kladná)
• Platón – proti soukromému vlastnictví u vládců (vede to k preferenci vlastního zájmu nad obecným; úplatky, zneužití v politice)
• Aristoteles – soukromé vlastnictví podporuje iniciativu a zvyšuje výkonnost jedinců

Merkantilismus

• vznik souvisí s přechodem od středověku k novověku, rozvoj kolonií a manufaktur
• za zdroj bohatství považují obchod, zejména zahraniční, ten přináší peníze (drahé kovy)
• preferují kladnou bilanci, tzn. vývoz zboží
• Francouz: J. – B. Colbert (1619 – 83)
• dovoz zboží zatížen vysokými cly, častý zákaz vývozu surovin = protekcionismus

Fyziokratismus (Francie 1756 – 78)

• tvrdí, že obchod sám o sobě nemůže zvětšit bohatství země (směna stejných hodnot)
• odlišují peníze a bohatství
• za zdroj bohatství vidí primárně zemědělství
• zvýšení produktivity zvýší bohatství
• žádají snížení daní a omezení zásahu státu do hospodaření
• Francois Quesnay

Klasická politická ekonomie

• Anglie, konec 18. st.; průmyslová revoluce
• A. Smith, D. Ricardo
• ekonomika má své vlastní zákony, které mají povahu přírodních zákonů a jsou nezávislé na lidské vůli
• prosazují hospodářský liberalismus; odmítají zásahy státu (státní intervence), nechat volný prostor pro působení neosobních tržních sil = „neviditelná ruka trhu“

David Ricardo (1772 – 1823)

• 1817: vydává dílo „Zásady politické ekonomie a zdanění“
  • v knize použity dedukce a pouze teoretické příklady = ricardiánská neřest
• navázal na Smithovu teorii absolutních výhod a přišel s teorií KOMPARATIVNÍCH VÝHOD
• významná je i jeho Teorie pracovní hodnoty a zákon o klesající míře zisku
• 1807: 1 ze zakladatelů „Anglické vědecké společnosti“ – existuje dodnes

Teorie populačního zákona

• Thomas Robert Malthus
• dílo: „Esej o principu populace“
• názor: lidstvo je odsouzeno k věčné chudobě; populace roste rychleji (geometrickou řadou), než se zvětšují zdroje obživy (aritmetickou řadou)
• hospodářský růst nemůže odstranit chudobu mas
• závěr: za chudobu nemohou společenské poměry či instituce, ale je důsledkem působení přírodního zákona, který je nezvratný

Neoklasická ekonomie

• navazuje na klasickou politickou ekonomii, zejména na Jeremy Benthama a jeho teorii užitku (zkoumal psychologické faktory, které determinují užitek)

Institucionalismus

• 90. léta 19. st. v USA
• chování lidí ovlivňují instituce
• tradice, zvyky, právo, rodina, církev, stát apod.

Keynesiánská teorie

• 30. léta 20. st. – reakce na velkou hospodářskou krizi, tržní systém je nestabilní, rodí krize
• příčiny krize v nedostatečné agregátní poptávce, která je podpořena velkou nezaměstnaností
• doporučuje státní zásahy v rozpočtové, peněžní a úvěrové politice a dosažení plné zaměstnanosti
• John M. Keynes: „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“
  • z r. 1936

Monetarismus

• 70. léta 20. st.; návrat k liberalismu
• zdůrazňují význam pěnez
• potřeba zvýšit nabídku peněz, tím zajistit hospodářský růst
• omezení státu v ekonomice
• boj s inflací
• F. von Hayek
• M. Friedmann

Škola racionálního očekávání

• 70. léta 20. st v USA; J. Muth, Th. Sargent
• hlavní zásady: lidé se rozhodují na základě veškerých dostupných informací
• utvářejí očekávání, která budou potvrzena
• nedělají systematické chyby (jen náhodné), dokáží se z nich poučit a příště je nedělat
• očekávání je předpovědí ekonomické proměnné, která je aktuálně důležitá
• rozhodují podle toho, čeho chtějí na trhu dosáhnout

Behaviorální ekonomie

• obor ekonomie, který se zabývá dopady sociálních, kognitivních (= poznávacích) a emocionálních faktorů na ekonomické rozhodování jednotlivců a institucí
• zatímco standardní ekonomie se zaměřuje na důsledky a vnější okolnosti lidského jednání za předpokladu racionality, beh. ekonomie zkoumá systematické způsoby lidského rozhodování a jejich vliv na lidské jednání za předpokladu omezené racionality