Francie r. 1830
- od r. 1815 vládnou Bourboni
- Ludvík VIII. znovu zkusil prosazovat absolutismus → nepodařilo se
- po smrti Ludvíka na trůn Karel X.
- přitvrdil ještě více → dostal se do roztržky s parlamentem
- tvrdil, že nepotřebuje parlament k vydávání zákonů
- vydává ordonance = zákony vydávané bez souhlasu parlamentu
- 07/1830 – po vydání jedné ordonance vzniká velká revoluce proti ordonancím → červencová revoluce
- Karel odstoupil ve prospěch svého příbuzného – Ludvík Filip Orleánský – ten slíbil, že bude dodržovat ústavní monarchii
- uklidnění situace, podpora podnikání
- 1830 – 48: červencová monarchie (klid, podnikání, konstituční monarchie)
- za Karla X. začala Francie získávat kolonie v S Africe
Rakouská monarchie po r. 1848
- rozdrobená, mnohokulturní
- 11.03.1848 – vypuká revoluce v Praze
- 13.03.1848 – ve Vídni
- 15.03.1848 – v Uhrách
- cíle revolucí:
- autonomie
- zrušení roboty
- úplné sjednocení Itálie
Vídeň
- veškeré nepokoje potlačovány generálem Windischgratzem
- do Vídně svolán velký sněm, řeší revoluci diplomaticky
- podzim 1848 – sněm se kvůli revoluci přesunuje do Kroměříže (na Moravě, je tam klidněji)
- pouze armáda se nepřesunuje, ta potlačuje revoluci
- jaro 1848 – panovník nechává sněm rozehnat
- podzim 1848 – nastupuje panovník František Josef I.
- Fr. J. I. nařizuje ústavu → oktrojovaná (bez souhlasu parlamentu) (vydána 03/1849 ⇒ březnová; podle hraběte Stadiona (podílel se na ní) → stadionova)
- ústava nebyla vstřícná k lidským právům, nepovolila autonomii X zrušila robotu!
Uhry
- r. 1849 na chvíli republika
- revoluce potlačena
- Jelačič – chorvatský generál
- Kossuth + Bathyány – vedli revoluci
Praha
- 11.03. se ve Svatováclavských lázních sešli čeští politici
- čeští politici:
- radikální
- liberální
- v lázních se projednávaly požadavky k císaři
- petice: (císaři, poslali do Vídně)
- 1) zrušení roboty (poddanství)
- 2) více autonomie pro Čechy
- 3) zrovnoprávnění NJ s ČJ
- 4) pád metternichovského absolutismu
- císař odpověděl za měsíc kabinetním listem – velmi vyhýbavý, slíbil zrušení roboty
- revolucí 1848 končí metternichovský absolutismus
- čeští politici:
- liberálové
- v čele František Palacký
- chtěli uvolnění absolutismu X nechtěli se odpoutat od Rakouska
- K. H. Borovský
- František Ladislav Rieger – zamiloval se do Palackého dcery Marie, vzal si ji
- radikálové
- chtěli samostatnost
- mnozí chtěli republiku
- K. Sabina
- Karel Sladkovský
- Emanuel Arnold
- chtěli více akce než radikálové
- liberálové
- politici naplánovali do Prahy „Slovanský sjezd“
- chtěli znát názory ostatních zemí monarchie
- sjezd v 06/1848 v Praze
- předseda sjezdu – Bakunin (Rus) – ani liberál, ani radikál, ale anarchista
- 12.06.1848 – lidé v Praze + účastníci sjezdu se sešli na mši – tzv. letnice, svatodušní mše
- po mši vypukla roztržka, která přerostla v boj na barikádách, kulka z tohoto incidentu trefila kněžnu Windischgratzovou do oka → na místě zemřela
- Windischgratz přijel s celou armádou a z Petřína ostřeloval Prahu ⇒ revoluce v Praze zlikvidována
- radikálové naplánovali na 05/1849 májové spiknutí → atentát na nového císaře → prozradil se ještě před konáním → radikálové do vězení → úplný konec revoluce
- důsledky:
- pro Čechy zrušení roboty
- pro Evropu:
- nový panovník – František Josef I.
- znovuobnoven absolutismus → Bachův absolutismus
- říše měla oktrojovanou ústavu