Politická geografie

  • studuje:
    • polohu a rozlohu států, jejich vznik a vývoj
    • státní hranice a způsoby jejich stanovení
    • způsoby řízení a organizace států
    • vtahy mezi státy
  • politické rozdělení světa zobrazuje:
    • politická mapa světa
      • tj. mapa nezávislých států, závislých území a mezinárodních území

Nezávislé státy

  • disponují:
    • státním územím vymezeným státní hranicí
    • obyvatelstvem (státním občanstvím)
    • státní mocí
  • mají právo:
    • uzavírat mezinárodní smlouvy
  • mají:
    • obecné mezinárodně právní uznání

Závislá území

  • vyjma Francouzské Guyany ostrovy
  • spíše bohatá území bez snahy osamostatnit se
  • rozsáhlá autonomie
  • mají:
    • málo lidnaté území
    • majitele (nezávislý stát)
  • nemají právo:
    • uzavírat mezinárodní smlouvy
  • př.: Reunion, Azory, Kanárské ostrovy, Hongkong

Mezinárodní území

  • jsou:
    • území pod společnou správou světového společenství
  • jsou to:
    • Antarktida
      • smlouva o Antarktidě:
        • uzavřena v r. 1959 ve Washingtonu
        • kontinent vědy a výzkumu
        • hospodářské využití je omezeno, vojenské zakázáno
    • volné moře
    • kosmický prostor

Vývoj politické mapy světa

  • kolonialismus = osidlování nových území
  • dekolonialusmis = konec kolonií, osvobozování kolonií (Rok Černé Afriky – 1960)
  • Společenství národů (= Commonwealth of nations)
    • Alžběta II. v čele od r. 1952

Vývoj politické mapy Evropy

  • Jaltská konference = Krymská konference; začátek 05.05.1945
    • řešilo se území moci
  • ovlivnila studená válka → období napětí mezi Západem a Východem
  • 1968 – proti napadení ČSR Varšavskou smlouvou se bouří Rumunsko
  • Železná opona (autorem termínu Winston Churchill) – rozdělovala Evropu v letech 1948 – 1989
  • oddělení amerického území od ruského území v Berlíně → zeď
  • 03.10.1990 – sjednoceno Německo
  • 1991 – rozpad SSSR → vznik např.: Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Kazachstán, Uzbekistán
  • 1991 – rozpad Jugoslávie → vznik např.: Slovinsko, Chorvatsko, Makedonie, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora)
  • 09.11.1989 – pád berlínské zdi
  • vývoj Česka:
    • Československá republika: 1918 – 1960
    • Československá socialistická republika: 1960 – 1990
    • Československá federativní republika: 1990 – 1992
    • 01.01.1993: Česko, Slovensko

Státní hranice

  • vymezuje území státu
  • vymezuje suchozemský, podzemní i vzdušný prostor
  • oficiálně se smí překročit jen na hraničních přechodech
  • jsou na nich hraniční znaky

Podoba

  • mořské
    • součástí státního území přímořských států jsou tzv. teritoriální (výsostné) vody
      • zasahují max. do vzdálenosti 12 námořních mil od pobřeží (22,2km)
      • přidružená zóna
  • suchozemské

Výhradní ekonomická zóna

  • zasahuje do vzdálenosti max. 200 námořních mil (370,6km) od základní linie
  • státy zde mohou těžit, provozovat rybolov, mají právo území prodat, pronajmout

Suchozemské hranice

  • přírodní
  • umělé (historické, etnické, geometrické)

Funkce hranic

  • spojující
  • oddělující

Schengenský prostor

  • území bez hraničních kontrol
  • členové EU i nečlenské země
  • může se jet na občanský průkaz

Spory o stanovení hranic probíhaly a probíhají:

  • politickými prostředky (např. po válkách)
  • vojenskými prostředky (např. zabírání kolonií)

Z hlediska vojensko – strategických se hovoří o hranicích:

  • vhodných (kruhový tvar – př. Polsko)
  • nevhodných (protáhlý tvar – př. Norsko)

Klasifikace států světa podle státního zřízení

  • 2 základní formy:
    • monarchie
      • hlava státu: monarcha (dědičný, volený)
      • typy:
        • absolutní (Omán, Kuvajt,…)
        • konstituční
        • parlamentní (Velká Británie, Švédsko, Monako, Kambodža,…)
        • teokratická – vládne církev (Vatikán,…)
      • podle titulu panovníka:
        • království (Saudská Arábie,…)
        • knížectví
        • velkovévodství
        • sultanát
        • emirát
        • císařství
      • monarchie v personální unii – země, které mají společného panovníka
    • republika
      • hlava státu: prezident (volený)
      • typy:
        • prezidenstká
        • parlamentní
        • parlamentně – prezidenstká

Státy podle vnitřního uspořádání

  • a) unitární
  • b) federativní – každý stát státního celku má svůj parlament a vládu

Unitární stát

  • jednotný, jediná soustava státních orgánů
  • nižší územní celky těchto států nemají vlastní vládu, parlament, ústavu,…
  • stát s jediným občanstvím
  • největší – Čína

Federativní stát (federace)

  • složený stát skládající se z autonomních celků (státy, země, provincie, kantony, republiky,…)
  • státní moc je rozložena mezi federální (společné) orgány a orgány členských států
  • členské státy nejsou samostatným subjektem mezinárodního práva
  • existuje dvojí občananství
  • každí část má vlastní vládu a parlament
  • př.: Rakousko, Německo, Švýcarsko, Belgie, USA, Kanada, Rusko

Dělení států podle způsobu vlády

  • demokratické (vláda lidu)
  • autokratické (diktatury, totalitní režimy)
    • neexistují svobodné volby
    • vláda 1 osoby nebo skupiny osob
  • teokratické
    • vláda církve v čele s jejím nejvyšším představitelem
    • př. Vatikán, Írán